Velbloudi vydrží i týden bez vody. Životu v poušti jsou ale přizpůsobeni nejen hrby
Ne nadarmo se velbloudům dvouhrbým přezdívá koráby pouště. Díky svým hrbům, v nichž mají uložený tuk, vydrží tato zvířata při přechodu pouště či polopouště nejíst a nepít dokonce až týden v kuse. Dostane-li se pak po takto dlouhé době žíznění ke zdroji vody, dokáže najednou vypít až 100 litrů vody, dodává mluvčí zoo Matěj Kynšt.
Velbloudi žijí v pouštích a jim přilehlých oblastech, jakými jsou například podhůří Himalájí. Můžeme je nalézt v Africe i Asii.
K životu v těchto nehostinných oblastech jsou přizpůsobeni nejen svými hrby, ale i rozložitými kopyty, která zajišťují, aby se velbloudi nepropadali do písku, nebo řasami, jež chrání oči před zrnky písku během písečné bouře. Překonat drsné prostředí jim napomáhá i srst. Během letního období jsou velbloudi téměř holí, jakmile ale nastane zima, naroste jim hustá srst, která je chrání před mrazem.
Velbloud je býložravec. Díky tlusté kůži, přerůstající až dovnitř tlamy, dokáže přijmout bodláky, rostliny s trny či tuhé a dužnaté rostliny.
Velbloudi dvouhrbí obývají ústeckou zoo již od 90. let. V minulém roce přibyl do skupiny nový samec, chovatelé tedy s napětím očekávají, zda se po několika letech marného snažení o mladé dočkají nového přírůstku.
Související
-
Ústecká zoo slaví chovatelský úspěch – šest mláďat surikat v jednom vrhu
Neobvykle početný vrh surikat zaznamenala ústecká zoo. Obvykle se rodí mezi třemi až pěti mláďaty, v ústecké zoo jich letos ovšem přibylo rovnou šest.
-
V ústecké zoo přestavěli výběh po samici nosorožce. Nově tam budou africká zvířata
V Zoologické zahradě v Ústí nad Labem slavnostně otevřeli výběh pro africká zvířata. Vznikl v místě, kde bývala nosorožčí samice Zamba.
-
Nová ředitelka ústecké zoo má plán na udržení chovu orangutanů, slonů a šelem
Ilona Pšenková je od 1. července ředitelkou ústecké zoo. Musí se vypořádat hlavně se dvěma problémy: špatnými životními podmínkami některých zvířat a nedostatkem peněz.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
