Vědci z ústecké univerzity testují ozdobnici obrovskou. Má proměnit výsypky v užitečnou krajinu
Vědci z Fakulty životního prostředí Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem testují využití ozdobnice obrovské při obnově půdy v bývalých důlních lokalitách. Má pomoci oživit nehostinné výsypky, stabilizovat kontaminované látky v půdě a podpořit tvorbu humusu. Nejnovější výsadba proběhla v lomu ČSA na Mostecku.
„Jde o trávu, která může v ideálních podmínkách růst velice rychle, třeba až tři nebo čtyři centimetry za den. Dorůstá pak až do výšky okolo čtyř metrů – což se nám tady ale ještě nikdy úplně nepovedlo,“ popisuje Josef Trögl, proděkan pro vědu fakulty životního prostředí z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.
Tuto rychle rostoucí travinu využívají vědci především k takzvanému fytomanagementu, při kterém se na znečištěných půdách produkuje velké množství biomasy, aniž by do nadzemních částí ve větší míře přecházely rizikové prvky a těžké kovy.
Biomasa z ozdobnice se dá využít mnoha způsoby
Ozdobnice obrovská zároveň podporuje půdní mikroorganismy a přispívá k tvorbě organické hmoty. Za ideálních podmínek může vyprodukovat až desítky tun biomasy na hektar.
Biomasa z ozdobnice se dá využít jako palivo, surovina pro výrobu briket, papíru, stavebních izolací, podestýlek pro zvířata nebo například pro výrobu bioetanolu a biologicky rozložitelných plastů.
Současný experiment v lomu ČSA je součástí projektu Green Mine společnosti Seven INTEC, financovaného z Operačního programu Spravedlivá transformace. Jeho cílem je najít nové možnosti energetického a ekologického využití území po těžbě uhlí.
První výsledky letošní výsadby jsou podle vědců nadějné, k úspěchu jim zatím pomáhá i příznivé počasí.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
