Večerní obloze vládne superúplněk. Proč Měsíc vypadá větší než obvykle?

27. duben 2021

Jestli bydlíte v přízemí, jste na tom podobně jako Měsíc na konci dubna. Jeho přízemí ale souvisí s blízkostí k naší planetě. Díky ní se přirozená družice Země zdánlivě zvětšila.

„Občas se to sejde tak, že při úplňku je současně Měsíc nejblíž Zemi. On totiž neobíhá po kružnici, ale po takové mírné elipse. Pravidelně se tak nachází v takzvaném přízemí a v takzvaném odzemí. Právě teď nastává superúplněk,“ popisuje astronom Petr Komárek. 

Mohl by být víc super

Ideální stav by byl, kdyby úplněk a přízemí Měsíce nastaly okolo půlnoci. Úkaz bychom viděli nejvýš nad obzorem. „Přesný úplněk byl v úterý ráno a nejblíž k Zemi bude Měsíc odpoledne. Kdo by chtěl získat naprosto peckovní fotografii, bude mít příležitost za tmy po 21. hodině. Viditelná má být večer i optická iluze, kdy Měsíc vychází a vypadá ohromně. To nás ale jenom šálí zrak, protože ho srovnáváme s jinými objekty při obzoru.“

Malý a velký úplněk. Srovnání, jak se nám jeví Měsíc během tzv. přízemí a odzemí

Aktuálnímu superúplňku se taky říká růžový. „Spousta věcí ohledně astronomie pochází ze starých dob. Tato má velkou souvislost se zemědělstvím. Dubnový úplněk je spjatý s jednou okrasnou rostlinou, která má růžovou barvu. Samotný Měsíc tedy určitě růžový není. Maximálně při východu prochází prachovou vrstvou a může být naoranžovělý,“ vysvětluje Komárek. 

Význam nebeského jevu doceníme až na konci roku. „Museli bychom ho vyfotit a porovnat se snímky běžných úplňků. Srovnání nejvíc vynikne, když stejným přístrojem zachytíme i letošní nejmenší úplněk, který nastane 19. prosince.“ Ještě předtím upoutá pozornost fanoušků hvězdné oblohy i květnový superúplněk a hlavně červnové částečné zatmění Slunce.

autor: Jakub Malý

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.