Ve skanzenu v Zubrnicích na Ústecku zpřístupní lidem další dvě zachráněné stavby

V Zubrnicích muzejníci veřejnosti přibližují bydlení, kulturu a sepětí původních obyvatel s krajinou v bývalých Sudetech i jejich poválečnou proměnu. Hrázděná stodola původně stála v Zadní Lhotě u Těchlovic na Děčínsku, ve svažitém terénu Labského údolí. Po roce 1945 objekt chátral a nebylo možné jej zachránit na původním místě. Odborníci proto stodolu rozebrali, převezli do Zubrnic a znovu ji poskládali. Práce trvaly 16 měsíců. Záchrana stodoly stála téměř deset a půl milionu korun. 

Stodola nyní stojí v centrální části skanzenu, v areálu Domu z Loubí. Muzeum v ní chce ukazovat řemesla související se zemědělstvím. Výjimečnost této stavby spočívá v použití dubového dřeva pro sloupy a spodní rám hrázděné konstrukce – obvykle se používalo měkké dřevo, jako je jedle, smrk nebo borovice. Vědeckou metodou určování stáří dřeva odborníci prokázali, že použitý dub byl pokácen mezi lety 1570 až 1571. Jde tak o nejstarší datovanou dřevěnou konstrukci v Zubrnicích. 

Druhý ze zachráněných objektů na své využití zatím čeká. Výstavba na novém místě, s využitím původních prvků, trvala 13 měsíců a stála téměř tři a půl milionu korun. Dům z počátku 19. století stával na návsi v Řehlovicích. Má zděné přízemí a hrázděné patro se zapuštěnou pavlačí v průčelí. Střecha je sedlová, pokrytá pálenými bobrovkami. Dům byl určen k demolici. Jde o jeden z posledních starých a stavebně v podstatě neporušených hrázděných domů z dolní části Bílinského údolí.