Včelaři v Ústeckém kraji letos očekávají méně medu než loni. Důvodem jsou podle nich dubnové mrazy

Většina včelařů očekává jednoznačně méně medu – třeba v Lomu na Mostecku se po druhé snůšce včelařům podařilo vytočit zhruba polovinu toho co loni. Ještě nižší výnosy mají někteří chovatelé na Ústecku, mezi nimi i předseda základní organizace Českého svazu včelařů Roman Mazánek. „Co se nanosilo, to včely spotřebovaly. Druhá snůška, týkající se lip a akátů, tak z té nebylo vůbec nic – v naší organizaci jsme zhruba na jedné třetině výnosů,“ popisuje.

Situace se na jednotlivých stanovištích ale zásadně liší – v oblastech, kde byly dubnové mrazy slabší nebo kde stromy ještě nebyly nakvetlé, tam je medu samozřejmě více.

Na některých místech v Ústeckém kraji ale mají včelaři dobrý rok – například část chovatelů včel na Chomutovsku hlásí zhruba stejnou snůšku jako loni, někteří dokonce sklidili i o třetinu více medu než v předešlé sezóně. Vysvětlují si to tím, že včely nejsou závislé jen na kvetoucích stromech, ale například na polních plodinách, jako jsou třeba řepka nebo hořčice.

Chovatele včel trápí cementový med

I včelaři na Chomutovsku se ale potýkají s tzv. cementovým nebo také melicitózním medem. Setkali se s ním letos například v Jiřetíně, Košťanech, Meziboří a vytvářela ho i včelstva v horách u Flájí. Tam včely chová Petr Eminger.

„Měl jsem na paletě zhruba 350 kilogramů, bylo to úplně plné. Jen ale asi 70 kilogramů šlo vytočit, zbytek zůstal. Je to těžko stravitelné a nemohou na tom zimovat, takže se to musí vyndat,“ vysvětluje.

Podle Emingera med díky jeho hustotě včelařům nejde dostat z pláství, proto se mu říká cementový. Rámečky s takovým medem teď včelaři většinou uskladní a během jara namočí a částečně vrátí na zkrmení do úlů nebo z medu udělají medovinu.