Valy, střepy a bronz: Hradišťany a Štěpánovská hora, dvě pravěká hradiště na Teplicku. Kdo stál proti komu na počátku husitské revoluce – a jak byl založen Tábor?

21. červen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Pohled na vodní cisternu na předhradí hradiště Štěpánovská hora
0:00
/
0:00

Hradišťany a Štěpánovská hora: dvě pravěká hradiště na Teplicku (04:23) – Historické souvislosti: Chvála bláznovství (19:08) – Šest století od husitské revoluce, 2. část povídání Petra Čorneje (24:59)

V úvodním přehledu zajímavostí uslyšíte, že nejstarším v originále dochovaným reportážním snímek na světě je daguerrotypie ze slavnosti Božího těla 1841 na brněnském Zelném trhu, představíme vám Jižní oceán, který bude na nových mapách světa obkružovat Antarktidu a také amerického lovce humrů, na kterém si nedávno chtěl pochutnat keporkak; povíme si o nejstarším nerozbitém vejci, které se našlo při vykopávkách v izraelském městě Javne a nakonec vám představíme misi Evropské kosmické agentury EnVision, která by měla začátkem 30. let letět k planetě Venuši.

Hradišťany a Štěpánovská hora

Letecký snímek hradiště Hradišťany na Teplicku

Hradišťany a Štěpánovská hora jsou dvě pravěká hradiště v Českém středohoří. Obě se vypínají nad údolím Lukovského potoka s osadami Lukov a Štěpánov na Teplicku, na půl cesty mezi Bílinou a Třebenicemi; to první z jihu a druhé ze severu. Jak jsou si tato hradiště blízká geograficky, tak jsou si vzdálená svou konstrukcí, účelem a do jisté míry i stářím; i když byla zřejmě alespoň po nějakou dobu užívána současně. Řadu zajímavých informací o obou hradištích přinesl nedestruktivní výzkum, který probíhal v minulých letech za účasti řady specialistů z vědeckých institucí napříč republikou. Jeho výsledkem jsou dvě publikace, vydané letos na jaře Regionálním muzeem v Teplicích, respektive Ústavem archeologické památkové péče severozápadních Čech v Mostě.

Editory obou publikací o Hradišťanech a Štěpánovské hoře jsou archeoložka Radka Hentschová z muzea v Rokycanech, které je součástí Západočeského muzea v Plzni, a teplický archeolog Jindřich Šteffl. Právě za ním jsme se vydali, aby nám obě pravěké lokality představil blíže. Proč se jim archeologové tak podrobně věnovali?

600 let od husitské revoluce: Kdo s koho?

Žižkovo náměstí v Táboře

K výbuchu husitské revoluce, de facto občanské války, došlo v létě 1419. Událostí, která vše uvedla do pohybu, byla defenestrace novoměstských konšelů 30. července toho roku. Proč byli konšelé a přítomní úředníci vyhozeni z oken radnice Nového města Pražského? A jak byl založen husitský Tábor? To jsou hlavní témata našeho druhého setkání s historikem profesorem Petrem Čornejem.

Kdo tehdy stál proti komu? Pozice byly v oné převratné době často nejednoznačné, říká Petr Čornej, a není snadné se v nich orientovat ani dnes. Jaký chaos teprve musel panovat před šesti staletími? Některá místa spjatá s husity máme dodnes zapsaná v krajině v podobě biblických geografických jmen – například hora Oreb a především husitské město Tábor. To nevzniklo úplně na zeleném drnu. Na jeho místě existovalo už ve 13. století město Hradiště, které ale padlo za oběť válkám mezi Přemyslem Otakarem II. a pány z Růže – tedy Vítkovci.

Spustit audio

Související