„Válečné tance“ kolem Mezinárodní vesmírné stanice a dvě staletí od rozluštění egyptských hieroglyfů

18. duben 2022

Co dál s Mezinárodní vesmírnou stanicí (4:46) – Podchlazený Neptun (21:20) – Slova bohů. Egyptské hieroglyfy, 3. část: Rozluštění (26:39)

V úvodním přehledu zajímavostí se zmíníme o nečekaných sociálních kontaktech zaznamenaných mezi jedinci velkých bílých žraloků u mexického Guadalupe, povíme si, co se stalo s kaplí, kde byl původně pohřben Kryštof Kolumbus, krátce představíme projekt robotické balonové sondy StratoBox 3.0 a také jméno pasažéra, který poletí do vesmíru na palubě české družice Planetum1; na závěr vám prozradíme něco z plánů soukromé společnosti Axiom Space, která touží po vlastní vesmírné stanici.

Co dál s Mezinárodní vesmírnou stanicí?

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS)

Ráno 24. února 2022 vstoupila ruská vojska na Ukrajinu – a tím se zcela změnil svět. S postupujícími týdny přestaly platit mnohé jistoty, začaly létat střely i silná slova, přišly sankce a odvetná opatření. To všechno pochopitelně postihlo i kosmonautiku a mezinárodní spolupráci na poli výzkumu a využití vesmíru a jeho zdrojů.

vesmír, raketa, sojuz, družice

Některým kosmickým misím reálně hrozí zrušení, starty některých družic budou posunuty. Hledají se náhradní technická řešení – jiné motory, jiné rakety, jiné termíny, jiná místa startu. Zpřetrhávají se léta fungující svazky; bude to složité, bude to drahé, a to pro všechny bez výjimky. Co všechno se řeší a bude řešit v příštích týdnech a měsících? Velmi akutně třeba budoucnost Mezinárodní vesmírné stanice ISS. Řešila by se stejně, ale teď budou ta jednání ještě intenzivnější. A vyloučit se dokonce nedá ani náhlý rozchod.

Astronautka Evropské kosmické agentury Samantha Cristoforettiová v modulu Cupola na Mezinárodní vesmírné stanici

Jaké plány s kosmickou stanicí ISS měly kosmické mocnosti, které ji společně provozují, před 24. únorem? Ptali jsme se Tomáše Přibyla, kurátora letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně. Přece jen, mnohé segmenty Mezinárodní vesmírné stanice jsou už dávno za hranou své životnosti. Co se s ní mělo stát a co s ní teď doopravdy bude?
Co kdyby Rusové ke stanici nadobro přestali létat? Šéf ruské kosmické agentury Roskosmos Dmitrij Rogozin se nechal slyšet, že v tom případě to bude mít ISS spočtené. Stanici je totiž nutné za pomoci motorů občas vytlačit na vyšší oběžnou dráhu. A to obstarávají ruské Sojuzy. Jak moc je na nich ISS závislá? A co když tu Sojuzy skutečně nebudou – hledá se nějaké řešení?

Jak byly rozluštěny egyptské hieroglyfy

Jean-François Champollion (1790-1832), francouzský archeolog a zakladatel egyptologie, rozluštitel egyptských hieroglyfů

Záhadu egyptských hieroglyfů rozřešil v roce 1822 mladý francouzský učenec Jean-François Champollion. K tomu, aby mohl uspět, bylo nutné učinit tři zásadní objevy, říká egyptoložka Renata Landgráfová z Českého egyptologického ústavu Univerzity Karlovy v Praze. Nejvýznamnějším z nich byla samozřejmě Rosettská deska, kterou v červenci roku 1799 v Egyptě našel důstojník Napoleonovy armády Pierre-François-Xavier Bouchard. Na desce se nachází jeden a týž text ve třech různých zápisech – starou egyptštinou v hieroglyfickém a démotickém písmu a navíc řecky. A to byl jazyk, který mnozí vzdělanci na počátku 19. století dobře ovládali.

Rosettská deska. Kamenná stéla se třemi variantami téhož nápisu, objevená v roce 1799, umožnila rozluštění staroegyptských hieroglyfů i démotického písma

Champollionův podíl na rozluštění staroegyptských hieroglyfů byl rozhodující. Významnou roli však sehráli i jiní učenci. Například Brit Thomas Young... Jak byla Champollionova lušitelská práce přijata v odborných kruzích? A kdo ji rozvíjel dál? Dnes už je možné číst skoro všechny staroegyptské texty, mnohé z nich i v českém překladu. Patří k nim nejen Staroegyptská Kniha mrtvých, ale také různé „moudrosti“, pověsti, legendy a spousta dalších textů hned v několika výborech. Sama Renata Landgráfová přispěla k pokladnici staroegyptských textů vydaných v češtině svými Písněmi Zlaté bohyně. Jedná se o soubor překladů a komentářů všech dosud známých staroegyptských milostných písní. Některé z nich byly přitom ze staroegyptštiny do jiného jazyka přebásněny vůbec poprvé – tím je tento soubor unikátní i v mezinárodním měřítku.

Spustit audio

Související