Václav Švambera – významná osobnost moderní české geografie, rodák z Peruce

Už jako student působil jako knihovník a archivář Geografického ústavu. Později se stal jeho profesorem a ředitelem.

Ve své vědecké práci se nejvíce věnoval hydrologii. Jeho nejvýznamnějším dílem je rozsáhlá monografie Kongo, která patřila ve své době k největším pracím o říčních systémech jižní polokoule.

Významné byly také jeho výzkumy šumavských jezer, při nichž spojoval geografické poznatky s přesným terénním měřením.

Zásadně se zasloužil o vybudování Geografického ústavu v Praze. Usiloval o to, aby česká geografie měla moderní pracoviště odpovídající evropské úrovni. Podílel se také na vzniku samostatné Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. V akademickém roce 1923 – 1924 byl jejím děkanem.

Mimořádně důležitým Švamberovým počinem bylo založení Státní sbírky mapové v roce 1920, dnešní Mapové sbírky Přírodovědecké fakulty UK. Zasloužil se tak o systematické uchování českého i světového kartografického dědictví.

Spolu s Janem Palackým také založil edici Travaux géographiques tchèques, která zpřístupňovala práce českých geografů v cizích jazycích.

K jeho významným projektům patřila také edice historických map Monumenta cartographica Bohemiae. Právě díky jeho úsilí se česká geografie zařadila mezi respektované evropské vědecké obory.

Václav Švambera zemřel v roce 1939 v Praze.