Václav Sochor – uznávaný malíř, člen francouzské Národní společnosti výtvarných umění z Obory u Loun
Ačkoliv pocházel ze severu Čech, prosadil se nejprve v Paříži. Spolužák Mikoláše Alše Václav Sochor byl respektovaným malířem portrétů a vojenských motivů.
Narodil se v roce 1855 v Oboře u Loun. Nejprve studoval na výtvarných akademiích v Praze a Mnichově. Umělecké vzdělání dokončil v Paříži.
Ve francouzské metropoli později pravidelně vystavoval na tzv. Pařížských salonech. Patřil k malé skupině cizinců, kteří byli členy prestižní francouzské Národní společnosti výtvarných umění.
Tvorba Václava Sochora je řazena do tzv. akademického realismu.
Jeho nejslavnějším obrazem je Baterie mrtvých zachycující konec jezdectva v bitvě u Hradce Králové v roce 1866. Tento výjev s rozměry 8krát 5 metrů zakoupil pro Vojenské historické muzeum ve Vídni slavný císař František Josef I.
Vídeňské muzeum získalo ještě jeden Sochorův obraz – Srážka jízdy u Střezetic u Králova Hradce. Za olej na plátně Slavnost Božího těla pak získal Sochor v roce 1889 stříbrnou medaili na Světové výstavě v Paříži.
Jako portrétista zvěčnil například prince Zdeňka Lobkowitze, kněžnu Lobkowitzovou nebo pražského starostu Vladimíra Srba. Známé jsou také jeho Portrét matky a Autoportrét.
Václav Sochor se na konci 19. století vrátil do Čech. Tvořil v Cítolibech na Lounsku a později v Praze. Zemřel v roce 1935. Část jeho pozůstalosti vlastní pražská Národní galerie.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
