Václav Šmejkal – osvícený pedagog, který se významně zapsal do dějin města Ústí nad Labem

Narodil se v roce 1909 v Praze. Vystudoval matematiku a deskriptivní geometrii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy.

Jako mladý pedagog zahájil kariéru na měšťance v Trmicích. Byl aktivní v Sokole, pěveckém sboru a ochotnickém divadle. Válečné roky strávil jako středoškolský učitel v Táboře.

V roce 1945 se do Ústí nad Labem vrátil. Stal se ředitelem reálného gymnázia. Současně pracoval jako kulturní referent města. Měl na starosti obnovu činnosti divadla, knihovny, muzea i rozhlasu.

Po únoru 1948 ale uvízl ve spárech státní bezpečnosti. Ve vykonstruovaném politickém procesu byl společně s 22 studenty a profesory odsouzen k devíti letům vězení. Neoznámil totiž, že mu jeden ze studentů ukázal protikomunistický leták.

Část trestu strávil v uranových dolech. V roce 1958 dostal ještě dva roky navíc kvůli sepsání básní s vězeňskou tématikou.

Když se dostal na svobodu, učit nemohl. Živil se jako zedník a dělník. V roce 1969 byl rehabilitován a za katedru se vrátil.

Ve volném čase psal učebnice a básně. Působil také jako tajemník Spolu českých bibliofilů. Zemřel v Praze v roce 1983.