Václav Hájek z Libočan – jeden z nejslavnějších českých kronikářů z Libočan u Žatce

V Libočanech u Žatce se narodil patrně v roce 1499. Nejprve působil jako kněz v Kostelci u Budyně nad Ohří a Zlonicích.

V letech 1527 – 1533 zastával prestižní post děkana na Karlštejně. Funkce byl zbaven, když se zastal týraných služek. V tomto období začal sbírat prameny pro své životní dílo, Kroniku českou. Pak působil jako správce kapituly na Vyšehradě a farář v Tetíně.

Slavnou kroniku vydal v roce 1543. Popisuje období od slovanského osídlení až do korunovace Ferdinanda Habsburského českým králem v roce 1527.

Do 19. století patřila k nejoblíbenějším česky psaným dílům, ale také velmi kontroverzním. Kritici Hájkovi vyčítali volné nakládaní s fakty. Některá jsou skutečně zcela smyšlená nebo přikrášlená. Slavný František Palacký například kroniku označil za „veliké pásmo lží a klamů“.

Hájkovi z Libočan však patří pochvala za mimořádně barvitý jazyk a vypravěčský talent. Možná i proto jeho kniha ovlivnila řadu našich umělců i buditelů.

Kronika česká Hájkovi bohatství nepřinesla. Zůstal chudý a zadlužený. Zemřel v roce 1553 v pražském anenském klášteře.