V Ústeckém kraji je spousta skalních vyhlídek. Jednou z nejoblíbenějších je Jehla v České Kamenici
Česká Kamenice na Děčínsku leží na hranici tří oblastí – Lužických hor, Českého Švýcarska a Českého středohoří. Tam, kde před dávnými časy prorazila žhavá láva silnou pískovcovou desku, vznikl vysoký čedičový balkon, který dostal jméno Jehla.
Z historického náměstí v České Kamenici je to na Jehlu po modré turistické značce na skalní vyhlídku Jehla asi dva kilometry. Připravte se na to, že se při výstupu protáhnete – čeká vás totiž 150metrové převýšení. Pohled z nadmořské výšky 478 m n. m. dolů na městečko s jeho historickými skvosty ale stojí za to.
Pokud na Jehlu dorazíte ve chvíli, kdy je obloha bez mráčku, uvidíte třeba i České středohoří nebo Labské pískovce. Výčet míst, na která dohlédnete, najdete na orientačních panelech instalovaných přímo na vyhlídce.
Čtěte také
Skalní útvar s vyhlídkou se skládá z několika dalších vrcholků. Ten, který je o něco níže pod vyhlídkou, se nazývá Trubač a s jehlou tvoří společný skalní útvar.
Turistická vyhlídka Jehla byla nedávno zrekonstruovaná, nicméně přístupové schodiště vedené mezi skalkami se zábradlím je tu už roku 1879 – zasloužil se o to českokamenický okrašlovací spolek, který tehdy usilovně pečoval o okolí města hlavně kvůli turistům.
Výpravu na Jehlu si můžete zpestřit absolvováním výletního okruhu, který patří mezi nejhezčí trasy celého Děčínska. Od Jehly je to kousek po modré trase k unikátní sakrální památce zvané Bratrské oltáře. Místo je zajímavé tím, že zde jsou ve skalách instalovány výjevy z poslední cesty Ježíše Krista a pod převisem je zabudována dřevěná modlitebna.
Pokud se zpátky do České Kamenice vydáte po žluté, potkáte cestou další zajímavosti – skalní kapličku, vyhlídku Tell Platte, vyhlídku Ponorka nebo obnovenou expozici miniatur lidové architektury Mlýnky.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
