V Muzeu meteoritů ve Frýdku-Místku vás nechají některé vesmírné kameny dokonce i osahat

24. září 2022

Co je tektit? Proč má vltavín zelenkavou barvu? A proč vůbec z vesmíru padají na Zemi meteority? To všechno se dozvíte v nově vzniklém Muzeu meteoritů ve Frýdku-Místku v Moravskoslezském kraji. Najdete ho na místeckém náměstí Svobody a na kosmické „kameny“ si v něm můžete i sáhnout.

Jaká je pravděpodobnost, že člověk najde meteorit? Jak vlastně tyto „pozdravy z vesmíru“ vypadají? Pokud vám podobné otázky vrtají hlavou, odpovědi najdete v Muzeu meteoritů ve Frýdku-Místku. Soukromá instituce vznikla nedávno a v krátkém čase se stala velkým lákadlem i pro laickou veřejnost.

Muzeum meteoritů založil s pomocí svých přátel Jaroslav Filip. Vesmír je jeho obrovský koníček, meteority sám sbírá a otevřením muzea si vlastně splnil sen. „Vesmír mě zajímal od dětství. Co se meteoritů týče, tak to je otázka asi posledních pěti let, kdy jsem se dostal ke svému prvnímu kousku,“ říká Jaroslav Filip. Myšlenka na vznik muzea zaujala a od nápadu nebylo daleko k činu. Navíc podobných muzeí prý není mnoho.

Kosmické „kameny“ či „padající hvězdy“

Meteorit je menší kosmické mimozemské těleso, které díky souhře příznivých podmínek prolétlo atmosférou a dopadlo na povrch Země. Většina meteoritů se při průletu zemskou atmosférou roztaví a vypaří. To, jestli aspoň část tělesa na zemský povrch dopadne, závisí na mnoha okolnostech.

Ukázek „padajících hvězd“ najdete v prosklených vitrínách muzea opravdu hodně. „Už se to počítá na stovky. Máme zastoupeny všechny běžné typy meteoritů, což jsou kamenné, železné, železokamenné, ale máme i zajímavou sbírku tektitů včetně českých vltavínů. Říká se, že to jsou nejhezčí tektity vůbec,“ doplňuje zakladatel muzea.

Vltavíny v expozici Muzea meteoritů

Tektit je hornina, která vznikne dopadem asteoridu na zemský povrch, kdy se působením obrovského tlaku a teploty přetaví původní pozemská hornina do nové podoby. „Tektit je snazší nalézt než meteorit. Vyskytují se ve větším počtu. V Česku jsou lokality na jižní Moravě a v jižních Čechách. Je to v podstatě taková zelená horečka,“ míní Jaroslav Filip.

A on sám už svůj meteorit v terénu někdy našel? „Šance je samozřejmě malá. Říká se, že najít ho někde na procházce je asi stejně pravděpodobné jako vyhrát první cenu ve sportce,“ směje se Jaroslav Filip. Spousta lidí s nejrůznějšími nálezy kamenů chodí a doufají, že analýza meteorit potvrdí. Zasvěcení jezdí cíleně do lokalit, kde je potvrzené, že dříve meteority spadly, a lze je tam najít. Sám Jaroslav Filip ale svůj meteorit zatím nenašel.

Jaroslav Filip, zakladatel muzea a znalec meteoritů

Exponáty k osahání

Několik kosmických „kamenů“ si v muzeu můžete dokonce sami osahat. „Tohle je vlastně naše specialita. V našem muzeu chceme, aby návštěvník měl zážitky a mohl si jednotlivé kameny osahat. Proto je v naší hmatové bedýnce od každého typu meteoritu jeden kousek,“ říká šéf muzea.

Nejzákladnější je podle něj kamenný meteorit. „Je to nejběžnější meteorit, který dopadá na planetu Zemi, bývá jich 75 procent ze všech pádů. Máme tady takový větší kousek. Všechny meteority mají větší hustotu než pozemské kameny, proto je první vjem pro návštěvníka, že je opravdu hodně těžký. Byť se to nezdá,“ dodává Jaroslav Filip. Kameny jsou těžké kvůli železoniklové slitině, která se vyskytuje ve všech typech a je to vlastně poznávací znak meteoritů.

Tektity v Muzeu meteoritů

„Každý z těch kamenů je unikátní. Nemohu jeden vypíchnout. Máme ale i kousky, které svou vzácností předčí ostatní. Jsou to takzvané marsovské a měsíční meteority. Máme je jen v maličkatém kousku, aby člověk viděl barvu a tak podobně. Mě osobně baví větší kusy, několikakilové kameny. Na nich nejvíc vidíte vlastnosti, třeba váhu,“ vysvětluje sběratel. Kameny získává z celého světa, hledá po burzách, poptává od největších světových sběratelů.

Muzeum meteoritů ve Frýdku-Místku je otevřené každý všední den od 9 do 16 hodin a vstup je do něj zdarma. 

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.