V létě se množí případy pokousání zmijí. Pro psy může být setkání s tímto plazem osudné

„Byli jsme u přátel na zahradní slavnosti a najednou jsme si všimli, že Michelle kulhá. Viděli jsme, že má drobnou kapičku krve u paspárku. Začala být trochu apatická, a v tu chvíli nám blesklo hlavou, že by mohlo jít o kousnutí zmijí,“ vypravuje majitel „Šíši“, jak 10leté pointerce Michelle doma říkají, Martin Kresáč.

Po příjezdu na veterinární stanici se jejich domněnka potvrdila. Podle vzdálenosti zubů veterinář zjistil, že šlo o kousnutí poměrně velkou zmijí. Michelle pak dostala infuzi a byla několik hodin pod dohledem, v jednu chvíli jí tlapa otekla a noha začala modrat. „Báli jsme se hodně,“ dodává Kresáč.

Čtěte také

Tak jako u Michelle, velmi často se stává, že si majitelé vůbec kousnutí nevšimnou, zmije totiž okamžitě uteče. Se psy pokousanými od jedovatého plaza má zkušenosti i veterinář Ondřej Cita z Děčína.

„Zmijí toxin obsahuje neurotoxiny a hematologické toxiny. Ve většině případů, při nízkých dávkách jedu, dochází jen ke zvracení, vyšší dávky mohou vést ke ztrátě vědomí. Rizikové je to především pro malé pacienty,“ dodává Cita.

Podle veterináře platí, že čím menší pes, tím je jeho reakce na jed horší. Záleží také, v jakém ročním období zmije kousne.

Zmijí kousnutí je nebezpečnější na jaře a od menší zmije

Logo|foto:Český rozhlas

„V těch jarních obdobích, kdy se zmije probouzejí, mají naplněné jedové váčky, tím pádem větší riziko vyšší dávky instalace jedu,“ říká veterinář Ondřej Cita a odborník na hady, zoolog Aleš Svoboda, přidává další rizikový faktor.

„Jde také o to, jestli je ta zmije najedená nebo není a také záleží na tom, jak je velká. Menší zmije do té obrany dávají všechno, tedy víc jedu, než ty větší zmije,“ vysvětluje Svoboda.

Zmije může kousnout i několikrát. Je také důležité kam se zakousne, hlava a hrudník jsou nejrizikovějšími místy. Podle herpetologa zmije na člověka ani na psa nikdy sama neútočí, kousne vždycky jen v obraně.

„Běžná první pomoc u potvrzeného kousnutí je zachovat klid a snížit aktivitu toho zvířete,“ doporučuje Ondřej Cita s tím, že nezbytné je okamžitě vyhledat veterinárního lékaře.

U psů se ale nepoužívá sérum proti uštknutí ‒ není dostupné a pes by na něj mohl mít alergickou reakci. Nejlepší obranou je prevence, to znamená se na procházkách vyhýbat místům, kde se hadi obvykle vyhřívají.