V Česku je málo kvalitních řemeslníků. Nejhorší situace je ve stavebnictví

02440791.jpeg

Sehnat kvalitního řemeslníka je v Česku stále složitější. Shodují se na tom nejrůznější profesní organizace. Do podnikání se pouštějí živnostníci, kteří nejsou vyučeni. Jejich práce není často kvalitní a musí se předělávat. Nejčastější potíže jsou podle odborníků ve stavebnictví.

Klempíř a zakládající člen cechu klempířů Jiří Vrňata vidí úskalí stavebnického řemesla hlavně v přístupu vlády. „Není schopná zaručit odborný dorost pro naše řemesla,“ vysvětluje Vrňata a dodává, že od roku 1989 navíc přibylo konkurence. „Vznikají lehkoživkové, kteří nejsou vyučení.“

Na nízkou odbornost některých podnikatelů si stěžuje i generální sekretář profesní organizace malířů a lakýrníků Pavel Žatečka.

„Je malý zájem o práci, protože v řemesle se musí pracovat, a o to v současné době ve společnosti není zájem. Všichni chtějí jít na maturitní obor.“

Čtěte také

Význam řemesel se podceňuje také podle předsedy Asociace malých a středních podniků Karla Havlíčka. V příštím roce chce ve velkém podpořit všechny řemeslníky v Česku.

„Chceme dát všechny klíčové cechy pod naši asociaci. Chceme jim vytvořit zázemí, jednotnou komunikační platformu vůči všem legislativním či exekutivním institucím. Nemíříme jen na ty, kteří už dnes řemeslo dělají, ale chceme mířit i na ty, kteří se rozhodují, jestli půjdou třeba na nějaké učiliště.“

Právě učiliště hrají ve vývoji řemesel klíčovou roli. „V současné době se nám stává to, že se nám učiliště ztrácí. Není možné, abychom měli tolik soukromých gymnázií a odcházeli tam lidé, kteří potom ani nemají uplatnění nikde na trhu,“ doplňuje viceprezident Hospodářské komory František Holec. Instituce se proto podle něj snaží přesvědčit jednotlivé kraje, aby více podporovaly právě odborná učiliště.

Kolik v Česku podniká řemeslníků, jde podle živnostenských úřadů zjistit velmi těžko. Úředníci je počítají společně s dalšími živnostníky, a těch bylo v Česku loni více než milion.