V Českém Jiřetíně najdete poslední sakrální stavbu ze dřeva v celém českosaském Krušnohoří

Později přešla obec do majetku Valdštějnů jako součást panství Horní Litvínov-Duchcov. Po roce 1850 se Český Jiřetín stal samostatnou obcí.

Český Jiřetín - vlajka|foto:licence Public Domain, volné dílo

Současné správní území Českého Jiřetína zahrnuje dvě historické obce – Fláje a Český Jiřetín. Až do roku 2002 neměl Český Jiřetín ani Fláje právo užívat obecní znak.

Podobu obecního znaku vytvořil přední český heraldik Jiří Louda. Najdete na něm symboly vody na zeleném poli a figuru stříbrného beránka Božího se zlatým procesním křížem na horním červeném poli.

Obyvatelstvo v Českém Jiřetíně bylo tradičně německé národnosti. Úbytek po poválečném odsunu se už nikdy nepodařilo dorovnat.

Tradiční obživou místních obyvatel bylo zemědělství a práce v lese. Po zřízení flájského plavebního kanálu to pak bylo plavení dřeva. V 19. století byla v obci zřízena továrna na lepenku a lidé se věnovali i výrobě dřevěných hraček a suvenýrů.

Vodní nádrž Fláje|foto:Jan Pácha, Český rozhlas

Samotná flájská přehrada dokončená v roce 1963 – je výjimečná z hlediska technického řešení (dutá hráz) a je národní kulturní památkou.

Nesmíme zapomenout ani na římsko-katolický Kostel sv. Jana Křtitele v Českém Jiřetíně. Jde o poslední dochovanou sakrální stavbu ze dřeva v celém českosaském Krušnohoří.