Už 245 let se v pražském Klementinu sleduje počasí
Klementinská řada – tedy záznamy měření teplot od poloviny 18. století do dneška – není ani ideální, ani nejstarší, přesto má svou nespornou hodnotu.
Za její oficiální začátek se považuje leden roku 1775, ovšem měření tu začala už dříve.
Na počátku byl Stepling
Stalo se tak zásluhou významného vědce své doby Josefa Steplinga, prvního ředitele klementinské hvězdárny, která byla při jezuitské koleji v Klementinu vybudována. Přístroje, kterými měření prováděl, si Stepling většinou vyráběl sám. Jak vypadaly, netušíme.
Zpočátku dokonce používal i vlastní stupnici: bod varu označoval nulou, bod mrazu číslem 150. Až později svůj (opět vlastnoručně sestavený) teploměr opatřil Réaumurovou škálou. Z dnešního pohledu může Steplingovo počínání působit poněkud amatérsky, on ovšem na základě pozorování teplot, srážek ale i barometrického tlaku chtěl sestavovat plány pro zemědělce.
Jak vypočítat průměrnou teplotu
Po Steplingově smrti se hlavou hvězdárny stal Antonín Strnad, vědec s mezinárodním věhlasem. Za jeho působení (1781) získalo Klementinum od Falcké meteorologické společnosti v Mannheimu mezinárodně unifikované meteorologické přístroje. Měření se tak stalo skutečně moderním.
O tři roky později bylo zavedeno měření teplot třikrát denně. V 7, ve 14 a v 21 hodin. Z těchto tří hodnot se pak vypočítává průměrná denní teplota. Této metodě se říká mannheimský počet a používá se i dnes.
V zimě tepleji, v létě chladněji
Přes to všechno jsou klementinská měření docela problematická. Provádí se totiž v centru města, uprostřed zástavby, v nevhodné výšce. Naměřené hodnoty proto nejsou zcela přesné. Zejména v chladných měsících je ovlivňuje městský tepelný ostrov: vlivem hustě zastavěného zemského povrchu a úniků tepla z vytápění, vznikají především nad městy tepelné ostrovy. Čím hustěji obydlené město, tím výraznější takový ostrov je.
V zimních měsících tak v Klementinu bývají naměřeny vyšší hodnoty než na meteorologických stanicích na okraji Prahy. Naopak v horkých letních dnech bývá v Klementinu o něco chladněji, než jinde. Mohou za to staré chladivé kamenné zdi historických domů v centru Prahy.
Pozorování, která mají smysl
Klementinská řada ale svůj nesporný smysl a význam má. Už proto, že zachycuje vývoj teplot v tak dlouhém období, byť jsou měřeny ne úplně standardně. Klimatologové se při práci s klementinskou řadou zaměřují především na větší celky, porovnávají například průměrné teploty v jednotlivých ročních obdobích. Také pozorují četnost výskytu extrémních jevů a podobně. Podrobněji o tom hovoří odborníci v Historii Plus věnované právě klementinské řadě.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
