Ústecký kraj: Sazenice stromků hynou kvůli suchu a obnova lesů vázne. Prodražuje se i údržba zeleně u silnic

Lesníci vysazují stromky v okolí Dolní Moravy
Lesníci vysazují stromky v okolí Dolní Moravy

Sucho už v Ústeckém kraji donutilo změnit péči o vegetaci nejen lesníky, ale třeba i silničáře. Cílem je, aby zeleň kolem nových úseků silnic a dálnic přežila i bez nákladné péče. Proto je důležité správně vybrat třeba druh stromků i dobu výsadby tak, aby mladé sazenice neusychaly.

„Rozhodně to usychá víc. Pravdou je, že ještě před čtyřmi lety jsme se s tak výrazným usycháním těch sazenic a s vysokou úmrtností vlivem sucha nesetkávali, je to opravdu problém tří, čtyř, možná pěti let,“ říká Martin Dušek, externí poradce pro životní prostředí chomutovské pobočky Ředitelství silnic a dálnic.

Na jeho doporučení by tak už dodavatelské firmy třeba neměly vegetaci sázet na jaře, ale mnohem častěji na podzim.

Výhoda jarní výsadby se výrazně změnila i podle ředitele krajské správy Lesů České Republiky v Teplicích Pavla Rusa: „V podstatě dnes už není to klasické jaro. V podstatě ta zima přejde do léta. To je ten moment, kdy ty sazenice vykazují větší procento nezdarů.“

Přístup k výsadbě musel změnit i národní park České Švýcarsko

Lesy ČR budou muset v zákonné lhůtě zalesnit holiny po vykácení kůrovcem napadených smrků.

Tato povinnost se netýká národního parku České Švýcarsko a jeho lesnice Dana Šteflová proto vysvětluje jiný přístup.

„My jsme úplně přesunuli výsadbu nových stromů z jara na podzim, protože jsme se báli toho, že nám sazenice odumřou. Na kalamitních plochách, kde jsme vykáceli celý les, nechceme teď sázet, protože kdybychom tam teď začali sázet sazenice dřevin, které tam v budoucnu chceme mít, budou stresované jak spoustou světla, tak vysokými teplotami. Proto je lepší, když se tam nejdřív vysemení dřeviny, které tyto podmínky snášejí,“ vysvětluje Šteflová.

„Ta přírodní sukcese je poměrně všemocná. Kdybychom to území nechali napospas přírodě, tak si pomůže. Jde spíš o to, že my to území kolem silnice úplně napospas přírodním procesům nechat nemůžeme, a to zejména z důvodu bezpečnosti,“ říká Martin Dušek.

Podle něj by se vegetace kolem silnic kvůli snížení nákladů měla v brzké době podobat spíš stepi s péčí třeba jednou za dva roky.

Spustit audio

Související