Ústecké muzeum pokřtilo knihu Mosty–Brücken. Mapuje 150 let historie labských mostů
Ústecké muzeum pokřtilo v pondělí 27. července dvojjazyčnou knihu s názvem Mosty–Brücken. Čtenáře provádí více než 150letou historií labských mostů. Kniha představuje stavební dokumenty i vzpomínky pamětníků a popisuje historické události, které se stavbou jednotlivých mostů souvisely.
Křest knihy se konal přímo pod rekonstruovaným Benešovým mostem, který byl velkou součástí stejnojmenné výstavy. Místo šampaňského si ale muzejníci přinesli nýtovací kleště.
„Specifikem těch mostních konstrukcí, které v Ústí nad Labem překonávají Labe, je právě nýtování. Obal knihy je proto i graficky pokrytý nýtováním, a teď jsme do toho dodali i 3D efekt,“ shrnul autor knihy, historik a senátor za SEN 21 Martin Krsek.
Kniha vznikala během stejnojmenné výstavy, obsahuje i příběhy a vzpomínky pamětníků spojené s ústeckými mosty.
„Máme třeba takový dramatický příběh typického ústeckého zvyku přecházet Benešův most vrchem, přes oblouk. Jeden člověk na ten most vylezl, aby přesně 21. srpna 1968 dal najevo svůj odpor proti okupaci, kdy z toho oblouku shodil velkou komunistickou hvězdu do Labe,“ přibližuje Martin Krsek.
Kniha zachycuje také současnou opravu mostu Dr. Edvarda Beneše. Muzejníci při přípravě výstavy získali části rozebrané konstrukce a z řeky vytáhli i pozůstatky původního ústeckého mostu z roku 1874.
Oprava Benešova mostu se protáhne
Jak pokračují stavební práce, přibližuje stavbyvedoucí Jan Ekrt: „Nyní jsme dokončili výměnu ocelové konstrukce a teď probíhá betonáž mostovky. V současnosti také dojednáváme s investorem změnu harmonogramu, protože tu byly nějaké práce, které probíhaly nestandardně a trochu se nám ten termín posunul.“
Na mostě denně pracuje přibližně 50 až 60 dělníků. Z původního mostu zůstaly jen oblouky a nosné stojky.
Původně měla být rekonstrukce mostu hotová koncem tohoto roku, ale podle stavbyvedoucího Jana Ekrta by se měl most za 630 milionů korun otevřít až na jaře roku 2027.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.



