Unijní lídři zdůrazňují genderovou vyváženost, v čele Komise může usednout šéfka MMF, říká analytik

29. květen 2019

Po volbách do Evropského parlamentu se naplno rozjela jednání o obsazení klíčových postů v institucích Evropské unie. Kdo bude předsedou či předsedkyní Evropské komise stále není jasné.

Lídři unijních zemí o jménech jednali na uzavřeném summitu: „O jménech se bude jednat na principu balíčku, prezidenti a premiéři se tak budou chtít dohodnout na čtyřech nejvyšších funkcích současně, aby se mohlo při výběru vyvažovat,“ přibližuje bruselský zpravodaj Viktor Daněk.

Jde prý o to, aby byly spravedlivě zastoupeny všechny části Evropy, zástupci malých i velkých zemí a všech politických proudů. A vůbec největší důraz kladli unijní lídři na rovnoměrné zastoupení mužů a žen.

Unijní špičky si dávají záležet na tom, aby žádné jméno neuniklo předčasně. Na summitu se dokonce ani nesměly používat mobilní telefony.
Viktor Daněk

Šanci mají ženy

Podle BBC se na osobě příštího šéfa Komise nemůžou shodnout Německo a Francie. Kancléřka Angela Merkelová trvá na Manfredu Weberovi (CSU), prezident Emmanuel Macron o tom ale nechce ani slyšet. Proti jsou i evropští liberálové a socialisti.

Kolaja: Volby jsou zdviženým ukazováčkem od občanů. Nacionalisté nám ukazují úplně jiný prst

Marcel Kolaja, Česká pirátská strana, při debatě Českého rozhlasu před volbami do Evropského parlamentu v květnu 2019.

Ve volbách do Evropského parlamentu oslabily dvě nejsilnější frakce – lidovci a socialisté už dohromady nemají většinu. Naopak posílili evropští liberálové, Zelení a také euroskeptické strany, které obsadí zhruba šestinu křesel.

„Zdá se, že šance Mafreda Webera jako volebního lídra nejsilnějších lidovců, kteří si dělají hlavní nárok na post šéfa Komise, spíše klesají,“ soudí analytik Českého rozhlasu Filip Nerad.

Kvůli důrazu na genderovou vyváženost rostou šance dánské eurokomisařky Margrethe Vestagerové. Mluví se i o šéfce Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeové z Evropské lidové strany a o bývalé bulharské eurokomisařce Kristalině Georgievové.

V českém zájmu je, aby nový předseda Komise byl někdo, kdo rozumí menším, východnějším státům.
Filip Nerad

Jako Juncker?

Petr Kaniok z Masarykovy univerzity podotýká, že unijní státníci si jsou dobře vědomi toho, že ve vrcholných funkcích budou muset reflektovat mnohem více politických proudů, než bylo dosud zvykem.

Kdo nahradí Junckera v čele Evropské komise? Spitzenkandidáti jsou dva, bojuje i „náš“ Zahradil

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker

Už o víkendu budou lidé celé Evropy volit své poslance do Evropského parlamentu. Na základě výsledků voleb pak předsedové vlád členských zemí začnou hledat klíčovou postavu a nástupce Jean-Claude Junckera. Nového předsedu Evropské komise.

„Úplně bych neodepisoval ani Manfreda Webera. Po minulých volbách byl Jean-Claude Juncker v obdobné pozici, odepsala ho například Angela Merkelová, ale po zhruba měsíci se na něm státy dokázaly dohodnout,“ připomíná expert na politický systém Evropské unie.

Podle diplomatických zdrojů má šanci i slovenský eurokomisař Maroš Šefčovič, Kaniok se ale nedomnívá, že by ho státy Visegrádské skupiny mohly dokázat prosadit:

„Jde spíše o signál, že ty státy chtějí vyjednávat a získat nějakou funkci. V táboře socialistů jsou silnější jména.“

Filip Nerad přidává i slova nejmenovaného bruselského experta, podle něhož jsou východoevropští politici v Unii často vnímáni kontroverzně a není vůle je pouštět do vlivných pozic. „Rezervoár, ze kterého lze vybírat a byl by přijatelný i pro celou Unii, je na východě omezený,“ uzavírá.

Hosty speciálu byli:

Viktor Daněk – zpravodaj Českého rozhlasu v Bruselu
Filip Nerad – analytik Českého rozhlasu
Petr Kaniok – expert na politický systém Evropské unie

autoři: Jan Bumba , ert
Spustit audio

Související