Umění dětem přináší různé úhly pohledu a empatii. Výtvarka by se známkovat neměla, není potřeba umět kreslit, myslí si lektorky
Kino, divadlo, galerie nebo koncerty. My dospělí si užíváme umění, co to jde. Jak je to ale s dětmi? Kdy jim ho do života přinést? A co dětem může nabídnout? „Umění dětem přináší zkušenost s různými úhly pohledu,“ říkají v podcastu Houpačky edukátorka Ida Muráňová a lektorka Klára Hušková Smyczková, které jsou autorkami programu pro děti v Národní galerii Praha.
Kontakt s uměním podle Muráňové přináší dítěti schopnost nazírat okolí plasticky. „Jeden člověk se nemůže dívat na svět tolika očima. Umělci jsou hledači, jsou jako vědci, objevitelé světa. A dokážou se na něj dívat z různých úhlů pohledu. My můžeme přes ně zkoumat svět tak, jak bychom se na něj nebyli schopni podívat,“ myslí si s tím, že u dětí je tahle schopnost ještě silnější. „Jsou v tom hodně otevřené, vnímají to ještě víc než my dospělí,“ dodává.
Čtěte také
Promítá se to pak podle edukátorky i do dětských sociálních kontaktů. „Dokážou si pak představit, jak jiný člověk může vnímat tu stejnou situaci.“
„Empatii, autenticitu,“ doplňuje ji v odpovědi na otázku, co dětem dává umění, lektorka Hušková Smyczková. „Děti jsou o dost autentičtější než dospělí. Dospělí mají při vstupu do galerie mnohem víc bariér. Když přijdou školy, často se nám stává, že učitelka řekne, že děti z té třídy neumí kreslit. Snažíme se to u učitelky zlomit, že to nemusí umět, že o tom to není,“ vysvětluje. „Dokonce to někdy vnímáme jako výhodu,“ říká Muráňová a mluví spolu s kolegyní i o tom, proč by se ve školách neměla výtvarná výchova známkovat.
Proč není dobrý nápad známkovat výtvarnou výchovu na prvním stupni základních škol? Co vidí dítě, když se kouká na umění? A jak by se mohla výtvarka na školách změnit? Poslechněte si celé Houpačky s edukátorkou Idou Muráňovou a lektorkou Klárou Huškovou Smyczkovou, které jsou autorkami programu pro děti v Národní galerii Praha.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.