Umělci z Ukrajiny mají své věci surovější, Češi právě naopak, míní výtvarnice Olga Krykun

Pochází z Oděsy, v Česku žije od svých šestnácti a je držitelkou prestižní umělecké ceny pro mladé umělce v Česku
„Bylo to překvapivé, protože odezva začala teprve nedávno, přitom dlouho jsem něco dělala pro poměrně malou komunitu lidí, kteří to sledovali,“ popisuje svou tvorbu česko-ukrajinská výtvarná umělkyně Olga Krykun, letošní laureátka Ceny Jindřicha Chalupeckého pro umělce do 35 let.
Do Česka se její rodina přestěhovala z Oděsy v době, kdy Olze bylo jen 16 let.
„Šla jsem na střední školu a tam jsem se česky naučila docela rychle, ale tak alespoň rok mi trvalo, než jsem víc pochopila kontext, o čem se lidi baví mimo školu. Samotné hodiny češtiny ve škole? To bylo hned – učitelka psala na tabuli a co, to chápete to už po několika měsících. Ale když jste s přáteli venku, kde se i vtipkuje, tak to je těžké. Takže trvalo rok dva, než jsem vůbec začala chápat humor,“ popisuje.
Kresli ráda už od dětství a během puberty došla k názoru, že chce být v životě spíš designérkou než umělkyní. „Tak jsem šla na školu s oborem grafický design a bavilo mě navrhovat weby.“
Čtěte také
„V nějaký moment, někdy na konci střední školy, jsem si říkala, že by bylo super vlastně studovat něco jako nová média. Protože to znělo jako výzva pro mou budoucnost.“
Porota ceny o Olze Krykun napsala, že s lehkostí kombinuje prvky pohanské či východoslovanské mytologie a rituální praxe. „To je interpretace některých mých videí, kdy se dělají různé nahodilé věci, které vypadají jako rituály. Já to pak stříhám a dělám z toho jakési ,trans‘.“
„Nemyslím, že je to přímo odkaz na mytologii, ale vychází to samozřejmě z mé identity, se kterou pak pracuji i ve svém umění. Umělci z Ukrajiny podle mě mají ty své věci takové surovější, Češi právě naopak, takové je to víc upravené,“ uzavírá.
Ke konfliktu na Ukrajině pak říká: „Pro mě to asi znamená to samé, co pro jiné lidi mé generace, kteří tam jsou. Já tam stále jezdím a mám tam přátele. Prostě – není to nic příjemného.“
Celý pořad Hovory Petra Viziny najdete v audiozáznamu. Pořad jsme natáčeli ještě před 24. únorem 2022, resp. před začátkem války na Ukrajině.
Související
-
Sexuální násilí je celospolečenský problém. Umělkyně vytvořila platformu Návod na přežití
Alma Lily Rayner je původem izraelská umělkyně, která tvoří v Česku. Její umělecké projekty se točí kolem výzkumu struktur moci, feminismu a sexuálního násilí.
-
Čím víc záplat, tím víc lásky: umělkyně Kristina Fingerlandová prokrastinuje u zašívání
„Když se oblečení rozpadá, nevnímám to jako selhání. Naopak, mnohokrát opravované věci pro mě mají větší hodnotu. Je v nich uložený čas a rukodělnost,“ vysvětluje Kristina.
-
Umělkyně fotí portréty lidí, kteří se na ruských webech nabízejí jako „přátelé k pronájmu“
V Moskvě roste počet lidí, kteří na inzertním webu místo věcí hledají lidi. Snaží se tak najít někoho, s kým by mohli strávit čas a popovídat si.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.