Ukrajinské děti chodí do Lauderových škol, proč Židé po válce žili v Německu a židovské lázeňství
Ukrajinské děti chodí také do české židovské školy. Jak mohli po hrůzách holokaustu zůstat Židé v Německu? A které české město bylo milníkem na cestě k židovskému státu?
Ukrajinská malotřídka
Do Česka od začátku ruské invaze na Ukrajině přišlo víc než 300.000 uprchlíků. Jsou mezi nimi i děti a 20 z nich našlo útočiště v pražských Lauderových školách. Malotřídku pro děti od tří do devíti let vedou dvě ukrajinské učitelky. Improvizovanou třídu navštívila Anna Jurečková a o jejím fungování hovořila mimo jiné s učitelkou Lauderových škol Terezou Gafnou Váňovou.
Jak výuka ukrajinských dětí probíhá? A jak se vyrovnávají se současnou situací? Poslechněte si reportáž Anny Jurečkové.
Židé v poválečném Německu
Znáte tu, jak na sebe narazí Hirsch s Taussigem uprostřed africké džungle?
– Co tu dělají, Taussig?
– Lovím slony, obchoduju totiž se slonovinou. A oni, Hirsch?
– Já zase obchoduju s krokodýlíma kůžema, a přijel jsem pro nový zboží. A pane Taussig, nevědí voni, co je s Kohnem?
– Kohn? To je dobrodruh, zůstal v Berlíně!
Němečtí Židé byli první obětí nacistů. Mnozí z nich kvůli perzekuci ještě stačili před začátkem holokaustu odjet, ale jiní zůstali doma a zahynuli. Někteří ale přežili, a dokonce byli i tací, kteří se po válce do Německa vrátili. Co je k tomu vedlo? Na to se zeptala Kamila Schusterová Předseda Ústřední rady Židů v Německu Josefa Schustera, který nedávno pobýval Praze.
Mariánské Lázně židovské
Podle organizace UNESCO je v Evropě 11 měst, která patří mezi „Slavné lázně Evropy“. Jsou mezi nimi i Mariánské Lázně. Evropské lázeňství vzkvétalo zejména od počátku 18. století až do první třetiny 20. století a významnou měrou se na něm podíleli i Židé. Čím přispěli v Mariánských Lázních, zjišťovala Daniela Brůhová.
Vařila se v Mariánských Lázních košer kuchyně? A jakou úlohu hrály na cestě k samostatnému židovskému státu?
Poslechněte si celý magazín Šalom alejchem. Moderuje ho Tomáš Töpfer.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
