Uhlí jako prokletí i požehnání města Mostu očima historika Matěje Spurného
Starý Most byl díky souboru renesančních a barokních domům jedním z nejcennějších historických měst v celém bývalém Československu. Uhlí mu přineslo prosperitu, ale taky zárodek zániku.
Na přelomu 50. a 60. let minulého století propočítávají inženýři Severočeských hnědouhelných dolů, že výnos z uhlí těženého pod starým městem bude víc než 2 miliardy korun, a to i po odečtení nákladů na likvidaci města.
Navíc bytové podmínky většiny obyvatel byly až katastrofální, do bytů se dlouhodobě neinvestovalo. Radikální řešení – zbourat starý Most a postavit nové město – se tedy ve své době jevilo přímo velkolepě.
Opravdu velkým činem, který do té doby neměl ani ve světě obdobu, bylo přestěhování gotického děkanského chrámu v roce 1975.
Podrobně to popisuje historik Matěj Spurný ve své knize Most do budoucnosti. Budova o hmotnosti 10 tisíc tun se na speciálním podvozku a po speciální dráze přesunula na nové místo. Desítky jiných historicky cenných objektů vzaly za své. A s nimi možná i jakési kořeny.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.