U Yellowstonu se objevila puklina v zemi. Opět se spekuluje o výbuchu supervulkánu

5. listopad 2015

Na severu amerického státu Wyoming doslova pukla země. Trhlina v zemské kůře dlouhá téměř 700 metrů a v některých místech až 45 metrů široká vzbudila velkou pozornost, protože se objevila u známého Yellowstonského parku, pod kterým dřímá obří vulkán. Objevily se proto spekulace, zda puklina není signálem blížícího se výbuchu.

Americký Huffington Post, který o puklině informoval, pátral po souvislostech pukliny se supervulkánem. Podle vědců z Americké geologické služby, kterých se deník ptal, uvedená puklina v zemské kůře s největší pravděpodobností žádnou spojitost s nedalekou supersopkou nemá. V oblasti totiž nebyla zaznamenána žádná výrazná seismická aktivita.

Určité otřesy půdy vědci z oblasti Yellowstonského parku zaznamenávají v podstatě neustále, ale pohybují se do hodnoty zhruba dvou stupňů Richterovy stupnice. K rozpohybování takové masy horniny by otřesy musely být mnohem silnější, asi kolem pěti stupňů Richterovy škály.

Jedná se tedy asi jen o velký sesuv půdy způsobený deštivým jarem a létem v oblasti. Znepokojení, které se hned po zveřejnění fotografií trhliny objevilo, se však nelze divit. Každý nezvyklý pohyb zemské kůry v okolí yellowstonského supervulkánu je bedlivě sledován jak laickou, tak i odbornou veřejností a zprávy o hrozícím výbuchu se objevují poměrně pravidelně.

Vědecké studie z posledních let dokonce popisují, že povrch yellowstonského kráteru se nadouvá a podzemí se plní magmatem. A tyto jevy stále pokračují.

Podle vulkanologa Vladimíra Rappricha ale z těchto dat nelze odvozovat nic zásadního:

„Yellowstonský supervulkán má strašně dlouhé periody aktivity. Vybuchne vždy jednou za 650 tisíc let. V tomto měřítku není možné výsledky sledování, které probíhá 50 let, jednoznačně interpretovat. Není jisté, zda to jsou jen normální výkyvy v aktivitě, nebo jestli to opravdu něco znamená. Ale náznaky zatím nejsou takové, že by se měla spustit nějaká supererupce.“

Na území Spojených států amerických je sice celá řada aktivních sopek, Yellowstone ale budí tolik pozornosti, protože tam hrozí takzvaná supererupce. Za tu se označují výbuchy, při kterých sopka vyvrhne alespoň 1000 kilometrů krychlových materiálu.

Pro srovnání, při výbuchu sopky Tambora v roce 1815 bylo do atmosféry vyvrženo asi 160 kilometrů krychlových materiálu. Globální teplota tehdy klesla o asi 1,5 stupně a dobové prameny hovoří o roku bez léta.

Poslední výbuch v oblasti Yellowstone před 640 tisíci lety byl asi šestkrát silnější. Podobný výbuch by polovinu území Spojených států zasypal metr vysokou vrstvou popela. Vědci jsou ale přesvědčeni o tom, že v následujících tisících let superexploze nehrozí.

Podle vulkanologa Vladimíra Rappricha se může stoupající tlak uvolnit řadou jiných mechanismů, ne jen výbuchem:

"To napětí se může uvolnit slabším výbuchem, odplyněním. Někde ufoukne část plynu, část magmatu může začít krystalizovat, část může proniknout do nějaké boční trhliny a tam vychladnout, čímž se zase sníží napětí.“

K uvolnění napětí prostřednictvím omezeného výbuchu došlo v této oblasti naposledy před asi 70 tisíci lety.

autor: znk
Spustit audio