U příležitosti 86. narozenin romského aktivisty, politika, publicisty a spoluzakladatele Muzea romské kultury Karla Holomka zavzpomínáme na jeho osudy v socialistickém Československu

13. březen 2023

86. narozeniny oslavil významný romský aktivista, politik a publicista inženýr Karel Holomek. Už za socialismu působil v první české romské organizaci Svaz Cikánů-Romů a v 80. letech pracoval pro samizdatové nakladatelství. V polistopadovém období byl poslancem České národní rady za Občanské fórum a podílel se na založení Muzea romské kultury v Brně. Z rukou prezidenta Václava Havla obdržel v roce 2002 Medaili za zásluhy. Rozhlasovou gratulaci přináší Jana Šustová.

Karel Holomek se narodil v roce 1937 v Brně v rodině původních moravských Romů, kteří se na Moravě usadili na konci 17. století. Jeho otec Tomáš Holomek byl první vysokoškolsky vzdělaný Rom v bývalém Československu. Karel Holomek vystudoval strojní inženýrství na strojní fakultě brněnské Vojenské akademie. Jeho další osudy popisuje dcera Jana Horváthová.

 „Zpočátku studoval vojenskou školu a byl i nadějný kádr. Ve svém mladém věku byl i přesvědčený komunista stejně jako jeho tatínek. Ale po vstupu vojsk Varšavské smlouvy při invazi v roce 1968 prohlédl. Řekla bych, že on byl vždy takový člověk až dětinský, naivní a upřímný a nikdy se neztotožňoval s nějakou falší. Takže tato situace u něho musela asi nastat. A určitě k tomu dopomohlo i to, že jeho švagrem byl Milan Šimečka, známý protirežimní spisovatel a disident, manžel sestry mojí maminky. Čili táta potom začal svět vidět reálněji a tím došlo k tomu odklonu od komunismu. Navíc on byl vyškrtnutý z komunistické strany.“

 Pro své výroky o okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy byl Karel Holomek v roce 1968 z fakulty vyloučen.

 „On začínal na vojenské akademii už jako inženýr, jako vědecký kádr, který měl vědecký úkol studium spalovacích motorů a byl na to velký odborník. A potom když ho vyhodili z fakulty, tak hledal práci těžce. Našel ji až v podniku Geotest, který měl nákladní auta, takže se stal řidičem nákladních aut. Tam se dokonce stal lídrem těch řidičů nákladních aut, kde ve své velké statečnosti, ale i naivitě, si už někdy v tom roce 1974 dovolil veřejně v celém podniku mluvit proti režimu.“

 Potom přešel do Průmyslových staveb.

 „A i když byl vystudovaný inženýr, tak byl vedený jen jako dělník a tak byl i placený. Ale využívali ho prakticky jako inženýra, že byl černým stavbyvedoucím, zakládal například stavbu Jaderné elektrárny Dukovany, stavěl ropovod, různé vodní nádrže. Mnoho a mnoho staveb různě po republice, i v Litvínově. Komunisté s ním šíbovali. Dokonce jezdil pracovat na turnusy, to znamená, že 14 dní byl z domova pryč právě třeba i na Slovensku, v severních Čechách. A potom na jeden víkend jednou za 14 dní se vracel domů. Takže to bylo i hodně kruté. A já myslím, a i se v tom shoduji s maminkou, že on si to zdraví i fyzicky zničil, protože pracoval na těch stavbách v dešti, dělal těžkou práci. On byl velký dříč. I pro ten režim velmi poctivě pracoval. To bylo pro něj typické, že on všechno dělal poctivě. Takže i pro ten režim, se kterým nesouhlasil, poctivě pracoval pro blaho toho státu. Budoval ty stavby socialismu, dalo by se říct.“

 I to nejspíš přispělo k tomu, že v roce 2017 musel Karel Holomek ze zdravotních důvodů náhle svoji pozici aktivního bojovníka za práva Romů opustit. K jeho 86. narozeninám mu přejeme hodně zdraví a sil. Kaj tumenca džal Devloro sako džives / Ať je s Vámi Bůh každý den!

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!

Vladimír Kroc, moderátor

Zločin na Zlenicích hradě

Zločin na Zlenicích hradě

Koupit

Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...