Turnovský granát: Jak se těží a zpracovává, můžete zjistit v Turnově
Turnov je nejen srdcem Českého ráje, ale také srdcem výroby šperků. Zvláště těch z českého granátu. Vydejte se za ním!
Turnovské Družstvo umělecké výroby Granát má jako jediná firma u nás právo na průmyslovou těžbu granátů, která probíhá v Podkrkonoší nedaleko Hostinného v naplaveninách Kalenského potoku a v Českém středohoří u Podsedic.
V jedné tuně 10 až 20 gramů granátu
V jedné tuně materiálu se najde 10 až 20 gramů granátků o velikosti od dvou do osmi milimetrů. Drobné české polodrahokamy pak v Turnově vybrousí a zasadí do šperků.
Nejen do tajů zpracování kamínků a výroby šperků mohou zájemci nahlédnout na turnovském Náměstí Českého ráje v Zákaznickém centru – Galerii Granát.
Prohlídka začíná historií českého granátu, jehož rozmach nastal v druhé polovině 16. století za císaře Rudolfa II. Roku 1762 císařovna Marie Terezie zakázala vývoz surových granátů z českých zemí, a ochránila tak domácí monopol jejich těžby a zpracování. Vlastně díky ní mohou návštěvníci galerie sledovat náročnou a titěrnou práci brusičů a šperkařů.
Broušení probíhá podobně jako v historii. Moderní brus už sice pohání elektromotor, ale aparát, do kterého se zasazuje dřevěný kolíček zvaný tyčkadlo, s granátem zasazeným do pryskyřice a otáčením kroužků tvoří brus, se téměř nezměnil. Výbrusů je řada druhů, v současné době nejznámějším a nejpoužívanější je výbrus hvězdový a brusiči ho dokážou vytvořit na kamínek od rozměru 1,3 mm. Vybroušené malé plošky se ještě tím samým způsobem musí vyleštit.
Rudý jako krev a plný tajemství
Český granát má mezi světovými granáty unikátní postavení. Je rudý jako krev, plný tajemství, vášně a jsou mu přisuzovány magické účinky. Je nazývám kamenem lásky a vášně, prý podněcuje touhu, chrání přátelství a pomáhá překonávat smutek. Český granát také bývá nazýván národním kamenem. V Turnově se rodí třeba i Český slavík či dary pro významné světové osobnosti jako královna Alžběta II či papež Jan Pavel II. Nejmenší kousky českého granátu se zatavují do skla, třeba skleniček či těžítek.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.