Turistika tam, kde se dřív těžilo hnědé uhlí. Martin Bareš provází zájemce i lomem ČSA

17. červenec 2026

V projektu Mozaika proměn regionu poukazují vědci ze dvou fakult Ústecké univerzity Jana Evangelisty Purkyně na jednotlivce i organizace, kteří se podílí na pozitivní změně Ústeckého kraje. Jedním z nich je i Martin Bareš, který se svou zážitkovou agenturou Offroadsafari začal vozit v terénních autech lidi do míst, postižených těžbou – jako třeba do hnědouhelného lomu ČSA na Mostecku.

„Spíš jsem začal vozit turisty po Mostecku – nejdřív okolo uhelných lomů, až pak později jsem se opravdu dostal k tomu jezdit jako průvodce do velkolomu ČSA,“ upřesňuje Martin Bareš.

Od posledního víkendu se do hnědouhelného lomu turisté dostanou sami. „Nově je opravdu cesta lomem přístupná pěším a cyklistům, ale je třeba počítat s tím, že ten terén je stále drsnější – pořád jde o lom,“ upozorňuje Bareš.

On sám jezdí s klienty do jižní část lomu – přímo do dobývacího prostoru.

Lom ČSA na Mostecku dosáhl limitů těžby hnědého uhlí

„Podstatou té věci je výklad – my těm hostům k těžbě i něco řekneme. Mluvíme o historii těžby i o ní samotné, také mluvíme o tom, jak to bude pokračovat s tím jezerem do budoucna, a víme samozřejmě něco i o té sukcesi a renaturizaci,“ popisuje Martin Bareš.

Jak dodává, historicky byl Ústecký kraj turistickým rájem.

„Byli jsme v lázeňském trojúhelníku Teplice, Karlovy Vary, Mariánské Lázně, a opět se to postupně stává turistickou oblastí. Většina hostů přijede s těmi zažitými klišé o mrtvých lesích a měsíční krajině. Mrtvé lesy přitom nemáme už téměř 30 let a měsíční krajinu máme už jen v posledních čtyřech povrchových lomech,“ uzavírá Martin Bareš.

Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.