Trpasličí planeta Ceres se nám v mnohém podobá. Stane se jednou naší kolonií?
Nejmenší z pěti trpasličích planet Sluneční soustavy je těleso v minulosti trochu opomíjené, ale jak už víme, velmi zajímavé. Je i předmětem odvážných futuristických plánů.
Trpasličí planeta, která nese jméno římské bohyně úrody, obíhá kolem Slunce ve velkém pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. Je asi 3,5x menší než náš Měsíc, a tedy mnohem menší než Země; přesto je nám v mnohém podobná.
Sonda Dawn a spousta uhlíku
Nejblíž se k ní dostala kosmická sonda Dawn, která pod jejím povrchem objevila slaný oceán. Pokud byl v minulosti i na povrchu, mohl umožňovat vznik života, domnívají se vědci. Data navíc ukazují, že až pětinu hmotnosti Cerery tvoří uhlík, tedy jeden ze základních stavebních prvků organických sloučenin. Mimořádně podrobné snímky ze sondy zachytily mnoho útvarů, které jsou k vidění i na Zemi. Světlé oblasti jsou pravděpodobně ložiska tvořená většinou uhličitanem sodným, tedy směsí sodíku, uhlíku a kyslíku. Vědci z NASA jsou přesvědčeni, že jde o odpařenou kapalinu, která se dostala na povrch a zanechala po sobě vysoce reflexní solnou kůru.
Megasatelit Pekky Janhunena
Čtěte také
Ceres se také dostala do centra pozornosti před rokem v souvislosti s futuristickým návrhem finského vědce Pekky Janhunena. Podle něj by Ceres byla vhodným místem, u kterého by bylo možné zřídit obří kosmickou základnu. Byla by sestavena z tisíců stanic pospojovaných ve tvaru disku, tzv. O’Neillova válce, který by se otáčel a kroužil na oběžné dráze kolem trpasličí planety. Vesmírná kolonie s umělou atmosférou a gravitací by poskytla obydlí pro 50 tisíc lidí. Byla by díky solární energii soběstačná energeticky i biologicky; promyšlený návrh počítá s pěstováním plodin na půdě vytvořené z materiálů z povrchu Cerery.
Budoucí cesty k Cereře
Návrh finského vědce se zatím jeví jako science fiction. Zatracovaný však není – naznačuje totiž, kudy by se lidská cesta do kosmu mohla ubírat. Potřebné technologie zatím nejsou, ale co není, může ve vzdálenější budoucnosti být. Finský vědec Pekka Janhunen doufá, že první výpravy k Cereře by mohly začít už během příštích patnácti let. Nicméně, o misi k trpasličí planetě se uvažuje vážně už nyní. NASA chce v průběhu několika let vysadit na trpasličí planetě výzkumné robotické vozítko.
Související
-
210 let trpasličí planety Ceres
Dnes máme 1. ledna, a ačkoli by se mohlo zdát, že když je to den pracovního klidu, nemůže s ním být spjato žádné výročí, není tomu tak. Právě dnes si připomínáme ob...
-
Ceres má na oběžné dráze první sondu. Vysvětlí nám zdejší záhady?
Byla planetou, planetkou i trpasličí planetou. Zrodila se za Neptunem, obíhá mezi Marsem a Jupiterem. Na povrchu má gejzíry vody a záhadné skvrny. Čím Ceres ještě překvapí?
-
Sonda „Úsvit“ poodhaluje tajemnou Ceres
Tak trochu ve stínu úspěchů sondy New Horizons u Pluta zůstávají báječné výsledky mise sondy Dawn v hlavním pásu planetek.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
