Třiadvacet Astronomických snímků dne fotografa Petra Horálka a Komenského rady učencům minulosti i dneška

Mléčná dráha nad sečskou přehradou (panoramatický snímek upravený ve stylu little planet)
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Mléčná dráha nad sečskou přehradou (panoramatický snímek upravený ve stylu little planet)
0:00
/
0:00

Poslechněte si:

01:09 - Objevy a události
04:32 - NASA, Astronomické snímky dne a Petr Horálek
19:46 - Příběhy s nulou: Stalinský proces s hokejisty
23:40 - Kniha měsíce: Germáni. Tajemné národy ze severu
27:05 - Soutěž o Knihu měsíce
28:15 - Komenského rady učencům minulosti i dneška

V úvodním přehledu zajímavostí uslyšíte o ledovcovém jezeře, které na konci doby ledové vyplňovalo dno krkonošského Obřího dolu, prozradíme vám, kolik rysů žije na pomezí Bavorska, Rakouska a České republiky, představíme dva nové druhy žabek, nalezené nedávno v pralesích mezi Kamerunem a Nigérií a zmíníme se také o dvou čerstvých astronomických objevech – o objevu pozůstatků největšího známého výbuchu v historii vesmíru, které vědci vystopovali v souhvězdí Hadonoše a také o miniaturní přirozené oběžnici 2020 CD3, dočasně zachycené zemskou gravitací.

Astronomické snímky dne Petra Horálka

Nebeská brána nad Novým Zélandem

Ve čtvrtek 27. února publikoval americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku NASA ve své prestižní fotogalerii Astronomických snímků dne už třiadvacátý snímek českého astrofotografa Petra Horálka. Oním třiadvacátým snímkem je dvojice digitálně spojených obrázků, zachycující zároveň obě polokoule pozemské noční oblohy z 29. stupně severní a jižní šířky. Autorem severního snímku je Juan Carlos Casado, jižní pořídil Petr Horálek.

Čím to, že se jeho snímky editorům z NASA tak líbí? Jak probíhá výběr Astronomických snímků dne a co to pro fotografa znamená, když se do téhle prestižní galerie dostane? Co jeho snímky obvykle zachycují, čím se liší od snímků jiných autorů, který ze snímků Petra Horálka vzbudil největší ohlas a kterého si on sám nejvíc cení?

Jan Amos Komenský a jeho rady učencům

Jan Ámos Komenský se loučí s Karlem Starším ze Žerotína

Hlavní hrdina Komenského spisu Labyrint světa a ráj srdce bloudí ulicemi města, které představují celý svět, aby našel nejvyšší dobro lidského života, a to pod vedením dvou povedených průvodců, Všudybuda a Mámila. Poutník, kterým je vlastně sám Komenský, se při své cestě setkává se zástupci mnoha soudobých společenských stavů – a nenechá na nich suchou nit. U jeho výstižných popisů a komentářů se chce smát, ale i plakat. Dnes je totiž situace v mnoha směrech podobná, ne-li stejná jako za Komenského. Včetně školství a „stavu učených“, který mu byl velmi blízký.

Komenského Labyrintem světa nás opět provází komeniolog Jan Hábl z Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové. Jan Amos Komenský podle něj přichází ve své knize i s velmi aktuálním popisem něčeho, co bychom mohli nazvat „publikační homeopatií“. A také se dozvíte, jaké poučení může četba Komenského spisu Labyrint světa a ráj srdce, zejména jeho desáté kapitoly, věnované stavu učených, přinést současným vědcům, studentům a pedagogům.

Spustit audio

Související