Tři vzpomínkové dny
V tradičním židovském kalendáři na sebe během jednoho týdne navazují tři významná data.
Na minulý čtvrtek letos podle židovského kalendáře připadl Den vzpomínky na šoa a hrdinství. Tuto středu Izrael uctí své padlé. A hned následujícího dne, letos 5. května, oslaví svůj již 74. Den nezávislosti. Všechna tato data, která si připomínají i židovské obce ve světě, přitom navzájem souvisejí.
Porážka hitlerovského Německa v květnu 1945 znamenala nový počátek pro přeživší evropské Židy, často jen jednotlivce z dříve početných rodin. Na znamení úcty k zavražděným, ale i padlým židovským vojákům a partyzánům Izrael roku 1951 vyhlásil zvláštní vzpomínkový den. A není jen shodou v kalendáři, že na něj svým smyslem bezprostředně navazují další dvě významná data.
Židé, kteří přežili nacistické běsnění, se při návratu domů mnohdy setkali s otevřeným nepřátelstvím. Tak tomu bylo ve slovenských Topolčanech, kde byly v září 1945 zraněny desítky Židů, a především v Polsku. Symbolem protižidovského násilí se zde stal pogrom v Kielcích, jemuž v červenci 1946 padlo za oběť více než 40 Židů.
Tato zkušenost, ale i dávná touha po důstojném životě ve vlastní zemi, vedly po válce četné přeživší k odchodu do Erec Jisrael – Země Izraele. Do konce roku 1946 jich jen z Polska přišlo do tehdejší britské mandátní Palestiny na 140 000 – a stejně se rozhodli i další z celé Evropy. V letech 1946–1949 se tak v historické židovské vlasti usadil i čtvrtmilión bývalých židovských vězňů. Společné všem přitom bylo jedno: již nikdy nebýt nechtěnou menšinou, již nikdy nezáviset na nejisté přízni jiných.
Na rozdíl od osvobozených vězňů jiných národností Židé přišli do země na pokraji války. V květnu 1948 se válka stala skutečností, když nově vyhlášený Stát Izrael, ustavený i z vůle Organizace spojených národů, napadlo pět arabských armád. Židé, kteří přežili hrůzy nacistických koncentráků, v boji umírali, ale i díky nim se Izrael ubránil a v dalších letech mohl přijmout mohutnou imigrační vlnu z arabských zemí.
Izrael se pak v historicky krátké době rozvinul v moderní, ekonomicky silnou demokracii. O mír však musí stále usilovat. Další nechtěné války, teroristické útoky proti civilistům přidávají nová jména v tragickém seznamu těch, na něž Izrael vzpomíná symbolicky právě před výročním Dnem nezávislosti. Bude tomu tak i tento týden, letos s vědomím války na Ukrajině s ještě aktuálnějším poselstvím: svoboda a nezávislost nejsou dány jednou provždy. Je třeba si jich vážit a v případě nezbytí je i bránit.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
![slovo_nad_zlato.jpg slovo_nad_zlato.jpg](https://regiony.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/19c0a47caca04bb76b27ba3edcdf74cd.jpg?itok=1i0_J3I_)
![](https://regiony.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/e2afc965669332fc5318f1eaa402a4b5.jpg?itok=i3X2CUFb)
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.