Tereza Zavadilová: Oktoberfest, který nebyl
Kdyby byl svět jako dřív, v těchto dnech by vrcholil mnichovský pivní monstrfestival. A hospody, hotely, pivovary i taxikáři různě po světě by se chystali na tučnou podzimní pivní sezonu.
Oktoberfest, pořádaný městem Mnichov, uměl v dobrých letech přisypat do municipální pokladny více než miliardu eur za jednu sezonu. Pivní festival totiž navštěvuje kolem šesti milionů návštěvníků a vytvoří 13 tisíc pracovních příležitostí.
Čtěte také
Oktoberfest se v Bavorsku koná už od začátku 19. století. Ovšem fenomén pivních festivalů vyrostl až v posledních 20 letech a stal se celkem významnou ekonomickou silou. Slavnosti podle mnichovského vzoru se vyrojily všude možně, ve Spojených státech, Jižní Americe i v Asii.
Rozšíření pivních slavností také výrazně napomohl trend malých, takzvaně řemeslných pivovarů. I to je tedy záležitostí až nového milénia. Pivo se stalo miláčkem i v takových částech světa, kde historicky doma nebylo – známý festival řemeslných piv se odehrává třeba v Tasmánii.
Malá i velká piva teď přišla nejen o festivalovou sezónu. Je pravda, že prodej piv v obchodech během nouzového stavu rostl – v Česku o 14 procent. Společenská konzumace je ale pro výrobce i prodejce výrazně lukrativnější záležitostí, protože jsou na ní o dost vyšší marže. Takže domácí pijáci piva statistiku tržeb určitě nevytrhnou.
Trh je nastaven na vyšší obrátky
Hospodské a pivovarníky nyní hodně zneklidnilo opětovné omezení otevírací doby v restauracích i pokračující nedostatek turistů. Počet zahraničních návštěvníků letos propadl skoro o tři čtvrtiny. Pivovarům letos navíc klesl export, protože koronavirus logicky omezuje i jiné trhy. Jen ve druhém čtvrtletí přišli výrobci piva kvůli zavřeným hospodám o více než miliardu na tržbách. Hospody o čtyři.
Čtěte také
A zatímco v červnu všichni celkem měli naději na to, že se život včetně turistiky postupně vrátí do běžného provozu, nyní je nálada v odvětví celkem špatná. Restaurace v turistických centrech měst zejí prázdnotou. Ani turisté, ani zaměstnanci na home officech po hospodách nechodí. Jakž takž se ještě drží menší periferní podniky založené na štamgastech.
Už teď se z profesních svazů ozývá volání po odvětvové státní pomoci pro celý gastronomický sektor. Například ve formě snížení daně z přidané hodnoty či sociálního pojištění na zaměstnance. Mezitím pivovary opatrně vypouštějí balónky, že by se pivo mohlo zdražit. Trh je totiž nastaven na mnohem vyšší obrátky. Jeho zpomalení znamená, že se v něm už tak lehce nerozpustí náklady, které se zvýšily v minulých letech hojnosti. A pravda je, že ve srovnání se zahraničím je v Česku pivo legendárně levné.
Čtěte také
Vláda od jara kvůli koronakrizi řeší spoustu hladových krků a natažených rukou. Pivo má ale v této zemi výsadní postavení. Jeho zdražení je pro politiky velká hrozba. Dokonce se říkávalo, že vláda, která zdraží pivo, padne. Takže hospodští a pivovarníci, do toho. Připravte si argumenty. Šance něco si utrhnout tady je a tato vláda vypadá, že svůj konec riskovat nechce.
Autorka je šéfredaktorka deníku E15
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
