Teplické muzeum vystavuje československé bankovky od roku 1918 do rozpadu Československa

Návštěvníci mohou projít historii Československa prostřednictvím peněz, a také uvidí zajímavá výtvarná díla - autorem bankovek z počátků Československa byl podle Jana Šenfelda například i Alfons Mucha.

„Máme tu jednu z jeho prvních bankovek – to je desetikoruna. Spolupracoval i na rakouské pětikoruně, tady je dvacetikoruna z roku 1919 a tady je stokoruna, kde je Slávia a o které se traduje, že je původně z plakátu na banku Slávie. A tady, na desetikoruně, zas použil portrét své dcery…“ popisuje Jan Šenfeld.

A jaká je nejoblíbenější bankovka Petra Diviše? „Je to stokoruna z roku 1961 – je to také naše nejdéle obíhající bankovka – je na ní ta slečna se snopy. Já si nemůžu pomoct, ale mě se líbí dodneška.“

Sběratelé Petr Diviš a Jan Šenfeld vystavují v teplickém muzeu bankovky, kterými se platilo v Československu do roku 1918|foto: Gabriela Hauptvogelová

Na výstavě můžete vidět i bankovky z jiných zemí – například největší, která je vystavená v kuriozitách a která pochází z Ruska. Naopak nejmenší vystavovaná bankovka je podle sběratelů exilová pětikoruna o rozměrech 8krát 4,4 centimetrů.

Nejen, že bankovky samy o sobě jsou výtvarnými díly, ale podle kurátora výstavy Viktora Kellera odrážejí i dobu, ve které různé motivy vznikaly.

„Rád bych upozornil na různé proměny husitských motivů a jejich výtvarného pojetí. Na bankovkách je krásně vidět, na co se v té které době kladl důraz a co bylo uctíváno,“ dodává Viktor Keller.

Na výstavě je k vidění řada publikací, které se k numismatice vztahují a můžete tu vidět i krátkou filmovou smyčku, vysvětlující návštěvníkům, jak rozeznat falešnou bankovku od pravé. Výstava v teplickém muzeu potrvá do 17. dubna.