Temná strana hledačů pokladů – drancování přírody a zmizelé památky

1. srpen 2016

Archeologické nálezy nezajímají jen profesionály, ale také amatéry. Hledači pokladů přitom za sebou nechávají hotovou spoušť. K hledání využívají dnes už cenově dostupné detektory kovů a úplně ničí archeologická naleziště. Velký problém to je například na Českolipsku, kde památky drancují už od 90. let. Kvůli hledačům pokladů už archeologům zmizely tisíce nálezů.

„Na území okresu Česká Lípa je to skutečně dlouhodobý problém – už od poloviny 90. let,“ říká archeolog Petr Jenč z Vlastivědného muzea v České Lípě a pokračuje: „Zájem o hledačství je možné sledovat v několika vlnách. Postupem času se detektoring stal poměrně moderní kratochvilnou činností jako je chození na houby.“

Podle prodejců detektorů kovů bylo od 90. let prodáno přibližně 25 až 30 tisíc hledačských přístrojů. Podle archeologů dochází narušením lokalit hledači pokladů k velkým ztrátám. „V takových případech ztrácíme nálezové souvislosti a ve většině případů taky samotné nálezy,“ podotýká archeolog.

Detektor kovů pomáhá prohledat obrovské hromady vytěženého bláta

Hledači pokladů nejsou jen na Českolipsku, ale po celé republice. „Tradice hledačství na Českolipsku je opravdu výjimečná. Lokality Česká Lípa a Děčín byly odjakživa výrazně atakovány hledačskými aktivitami.“

Amatérským hledačům pokladů, kteří své nálezy často rychle zpeněží, na Českolipsku nahrává husté zalesnění a možná i jistá apatie vůči protiprávnímu jednání, kterým drancování archeologických lokalit je.

Spustit audio