Tajemství staré pánve aneb Selsko meso, pochoutka z pravěku – a exotické světy exoplanet

12. září 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Pobřeží Ochridského jezera v Severní Makedonii
0:00
/
0:00

Čeští vědci a sedm tisíc let staré tajemství staré pánve (4:14) – Astronomie: Nejžhavější planetka (20:00) – Exotické světy exoplanet a jejich atmosféry (24:08)

V úvodním přehledu zajímavostí se dozvíte, kde se nachází nejvýše rostoucí strom České republiky a jak je možné, že má víc kmínků než jeden, a také vám prozradíme, jak chtějí italští archeologové zapojit umělou inteligenci do záchrany poničených pompejských fresek; příznivce vesmíru potěší, že marsovské vozítko Perseverance úspěšně odebralo první vzorek marsovské horniny a snad i to, že ruská firma Molnija plánuje přestěhovat z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu do Ruska chátrající raketoplán Buran – možná se začnou těšit i na nový plovoucí kosmodrom v Severním moři, jehož výstavbu plánuje Německo.

Selsko meso, pochoutka z pravěku?

Neolitické pánve od Ochridského jezera v Severní Makedonii, staré více než 7000 let

Někdy mezi lety 1100 až 900 před Kristem došlo – patrně vinou zemětřesení – k náhlému poklesu severního pobřeží Ochridského jezera na Balkáně a zaplavení příbřežních osad vodou. Této dávné katastrofě, o níž jsme si v Planetáriu povídali před týdnem, se v dnešní Severní Makedonii věnuje tým českých badatelů. Někteří z nich měli při té příležitosti možnost zúčastnit se i řešení další jezerní záhady. Souvisí s výzkumy jugoslávských archeologů z 60. let 20. století, během nichž byly odkryty pozůstatky nákolní osady z pozdního neolitu. K objevu došlo při regulaci koryta Černého Drinu na lokalitě Ustie na Drim ve městě Struga.

Archeolog Jaromír Beneš zkoumá neolitické pánve či pekáče od Ochridského jezera

Mezi četnými nálezy byly i velké keramické pánve, analogie dnešních pekáčů, staré více než 7000 let. Archeologové tehdy velmi hleděli na klasifikaci keramických nálezů podle tvaru, definovaly se archeologické kultury – a funkce nádob představovala druhotný problém. Soudilo se, že pánve sloužily k pečení ryb – nebylo možné říci o nich víc; tehdy prakticky neexistovaly metody, které by umožnily domněnku o rybách potvrdit nebo vyvrátit. Dnes už jsme na tom lépe. A byli to především naši odborníci, díky kterým teď už víme, že v pánvích se peklo či vařilo něco úplně jiného. Dokonce možná víme, co. Jak neolitické pánve vypadají, v jakém stavu se našim badatelům dostaly do rukou a jaké metody k objasnění jejich funkce použili? O tom nám vyprávěl archeolog Jaromír Beneš z Archeologického ústavu Filozofické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, zároveň vedoucí Laboratoře archeobotaniky a paleoekologie tamní Přírodovědné fakulty.

Exotické světy exoplanet

Exoplaneta WASP-107b je plynný obr s nízkou hmotností na krátké oběžné dráze, s dlouhým ohonem mizející atmosféry

Od objevu prvních exoplanet, oběžnic jiných hvězd, než je naše Slunce, uběhlo více než čtvrt století. Astronomům se za tu dobu podařilo prokázat, že jsou jich tisíce a že se jedná o velmi pestré, často exotické světy. Je nepochybné, že mnoho z nich má svou atmosféru; v některých případech jsme dokonce schopni tuto atmosféru zkoumat. Jak se to dělá? Jaké exoplanety jsou k tomu za současného přístrojového vybavení nejvhodnější? Máme šanci dokázat, že kolem některé z pozorovaných hvězd obíhá planeta podobná Zemi, s podobným složením atmosféry? A poznali bychom na základě tohoto složení, že se na planetě vyvinul život? Pro současnou astronomii je to těžký oříšek. Ale jak si povíme, už v brzké budoucnosti by se mohlo podařit jej rozlousknout. Pokud budeme mít aspoň trochu štěstí.

Jak to vypadá s výzkumem atmosféry u exoplanet dnes? Čím je případný úspěch za současného technického vybavení podmíněn? Které z exoplanet se pro podobný výzkum hodí? A co všechno jsou vědci o jejich atmosféře schopni na dálku zjistit? O tom jsme si povídali s astronomem Petrem Kabáthem, který v Astronomickém ústavu Akademie věd České republiky v Ondřejově vede skupinu, orientovanou právě na výzkum exoplanet.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová