Tajemství keltských oppid v Čechách a povídání o ztracené Atlantidě se vzpomínkou na geologa a oceánografa Zdeňka Kukala

26. prosinec 2021

Tajemství českých oppid (4:45) – Příběhy hvězd: Canopus, jasná hvězda z Lodního kýlu (21:47) – Atlantis a Bermudský trojúhelník: vzpomínka na Zdeňka Kukala (26:45)

V úvodním přehledu zajímavostí informujeme o marném boji, který vedou ochránci přírody s invazí zavlečených myší na Goughově ostrově v jižním Atlantiku, zmíníme se o unikátním objevu halštatského opevněného dvorce u Doudleb nad Orlicí na Rychnovsku ve východních Čechách, připomeneme rekordní start rakety Falcon 9 společnosti SpaceX, během kterého byla do vesmíru vynesena zásobovací loď Dragon, a ještě mimořádnější rekord vrtulníčku Ingenuity, který už nalétal skoro 33 minut v řídké atmosféře Marsu; na konec se pak vrátíme k nejčastějšímu vysvětlení fenoménu, kterému se říká Betlémská hvězda..

Za tajemstvím českých oppid

Mohutné příkopy mezi valy

Na jaře roku 2020 vyšel „Atlas pravěkých a raně středověkých hradišť v Čechách“, který nás inspiroval k povídání o fenoménu těchto opevněných míst. Budovala se u nás od pozdní doby kamenné, zhruba od poloviny 5. tisíciletí před Kristem, až do 12. století našeho letopočtu. Na mapách atlasu, připraveného devítičlenným autorským kolektivem, najdete 450 hradišť. Jen stěží se nám u všech podaří objasnit, jaký byl jejich účel a proč vznikla tam, kde vznikla. Asi největší záhadu pro dnešní badatele představují keltská oppida, kterých máme v Čechách šest – nebo možná osm. Byla zbudována mimo husté osídlení, na místech, kde předtím ani potom nikdo nežil. Skutečně je můžeme považovat za jakási „keltská města“?

V muzeu na zámku v Nasavrkách si můžete prohlédnout model oppida v Českých Lhoticích

Především pravěká hradiště se často nacházejí na dodnes těžko přístupných místech, a tak se po právu můžeme ptát, proč byla postavena? O tom hovoří editor atlasu hradišť Vladimír Salač z Archeologického ústavu Akademie věd České republiky v Praze. Keltská oppida, velká opevněná hradiště, vznikla všechna „na zelené louce“. Byla skutečně obrovská – zatímco ostatní pravěká hradiště u nás zabírají plochu průměrně kolem šesti hektarů, průměrné oppidum měří 46 hektarů. Zato jich je ale jen pár... Sloužila skutečně jako sídliště? A pokud ano, co o jejich osídlení můžeme říci?

Za tajemstvími na dno oceánů

Potopený chrám

O mořském dně se někdy říká, že je to dosud nepoznaný světadíl, kde se pořád ještě skrývá spousta tajemství. Pro někoho jsou to neznámí živočichové, pro jiného stará potopená města. Některé záhady moří jsou opravdovým evergreenem. Třeba taková Atlantida – opravdu existovala? A pokud ano, na dně kterého moře dnes leží? Co si o tom myslel Zdeněk Kukal, nedávno zesnulý geolog a oceánograf České geologické služby? Pojďme na něj zavzpomínat.

Doc. RNDr. Zdeněk Kukal, DrSc.

K mořím a oceánům se dostal díky zájmu o sedimenty, tedy usazené horniny. Právě odtud pramenily jeho vědomosti o mořském dně, které přetavil nejen do řady odborných studií, ale i knížek určených široké veřejnosti... Podle řeckého filozofa Platóna, který o Atlantidě psal ve 4. století před Kristem jako první, byla jakýmsi ideálním ostrovním státem, který se při velké katastrofě potopil. Za jediný den a noc. Zdeněk Kukal před lety ve své knize „Atlantis ve světle moderní vědy“ dospěl k závěru, že ve skutečnosti neexistovala.

Spustit audio

Související