Tajemná neutrina jako spěchající duchové, lipanská tečka za husitskou revolucí a její následky

V úvodním přehledu zajímavostí vám představíme velký růžový drahokam z angolského diamantového dolu a také nejstarší fosilii predátora, jaká se kdy našla, povíme si o výjimečném nálezu pazourkového hrotu z jeruzalémského Starého města, přiblížíme vám zátěžový test sondy Plato, který nedávno proběhl v Brně a zmíníme se i o chystaném srpnovém startu rakety Artemis I k Měsíci.

Neutrina, spěchající duchové vesmíru

Detektor neutrin mezinárodního experimentu Daya Bay v čínské provincii Kuang-tung, nedaleko Hongkongu|foto: Roy Kaltschmidt, US Department of Energy, Public Domain Pictures, ©

„Třináctero příběhů o neutrinech“ přináší kniha fyzika a popularizátora vědy Petra Kulhánka, nazvaná „Duchové vesmíru“. Není to pochopitelně žádná příručka pro spiritisty, nejde o skutečné duchy ve smyslu jakýchsi přízraků – i přesto, že neutrina jistými přízračnými vlastnostmi oplývají. Umí procházet zdí, létají proklatě rychle a neustále se proměňují. Není divu, že se špatně chytají.

Detektor neutrin IceCube na jižním pólu|foto: IceCube/NSF, National Science Foundation, ©

Také proto se o nich dlouho jen mluvilo, než se vědcům podařilo dokázat, že skutečně existují. Historie objevování neutrin je velmi pestrá. Mnoho fyziků vynesla až na kýžený piedestal Nobelovy ceny... Jak vědci na neutrina přišli, proč je vlastně hledali a jak se jim je podařilo chytit? O tom hovoří už zmíněný Petr Kulhánek, mimo jiné profesor Fakulty elektrotechnické pražského ČVUT a odborný pracovník Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy. Odkud k nám neutrina přilétají a proč vědci pokračují v jejich „lovu“?

600 let od husitské revoluce: Lipany

Památník bitvy u Lipan 30. května 1434|foto:Pixabay, Licence Pixabay, ©

Šest set let staré události občanské války 20. a 30. let 15. století postihly u nás ze všeho nejvíce venkov. Obyčejné sedláky, kteří tvořili většinu tehdejšího obyvatelstva zemí Koruny české. Byli to právě oni, kdo doslova nesli na svých bedrech husitskou revoluci. Bezbranní sedláci, kteří platili daně své vrchnosti a často i nepříjemné „výpalné“ posádkám sousedních hradů, lhostejno jestli husitských nebo katolických. Obě strany přitom oficiálně prohlašovaly, že venkovské obyvatelstvo nemá být odíráno – především rekvizicemi dobytka, obilí a dalších potravin. Skutečnost byla často jiná.

Petr Čornej|foto:Elena Horálková, Český rozhlas

Do toho přišla klimaticky nepříznivá léta. Červenec 1432 přinesl velké záplavy, následovala neúroda provázená drahotou, hladem a nemocemi. Ani další dva roky to nebylo jinak. Do toho v letech 1433-34 vrcholila vojenská husitská kampaň obléháním Plzně. Situace se stala pro celou zemi neúnosnou. Mnozí cítili, že občanská válka zkrátka musí skončit stůj co stůj. Rozuzlení ale přinesly až Lipany. A tam začíná poslední část vyprávění historika a znalce událostí husitské revoluce profesora Petr Čorneje. Zkusíme se podívat trochu jinak na osobu krále Zikmunda Lucemburského, který byl pro spoustu husitů ztělesněné zlo. Jak se dnes díváme na lipanskou bitvu a jak na husitskou revoluci vůbec?