Tajemná neutrina jako spěchající duchové, lipanská tečka za husitskou revolucí a její následky
Neutrina: Duchové vesmíru (4:17) – Mýty, omyly a novinky astronomie: Jeskyně na Měsíci (20:55) – Šest století od husitské revoluce, 4. část: Lipany a konec revoluce (25:38)
V úvodním přehledu zajímavostí vám představíme velký růžový drahokam z angolského diamantového dolu a také nejstarší fosilii predátora, jaká se kdy našla, povíme si o výjimečném nálezu pazourkového hrotu z jeruzalémského Starého města, přiblížíme vám zátěžový test sondy Plato, který nedávno proběhl v Brně a zmíníme se i o chystaném srpnovém startu rakety Artemis I k Měsíci.
Neutrina, spěchající duchové vesmíru
„Třináctero příběhů o neutrinech“ přináší kniha fyzika a popularizátora vědy Petra Kulhánka, nazvaná „Duchové vesmíru“. Není to pochopitelně žádná příručka pro spiritisty, nejde o skutečné duchy ve smyslu jakýchsi přízraků – i přesto, že neutrina jistými přízračnými vlastnostmi oplývají. Umí procházet zdí, létají proklatě rychle a neustále se proměňují. Není divu, že se špatně chytají.
Také proto se o nich dlouho jen mluvilo, než se vědcům podařilo dokázat, že skutečně existují. Historie objevování neutrin je velmi pestrá. Mnoho fyziků vynesla až na kýžený piedestal Nobelovy ceny... Jak vědci na neutrina přišli, proč je vlastně hledali a jak se jim je podařilo chytit? O tom hovoří už zmíněný Petr Kulhánek, mimo jiné profesor Fakulty elektrotechnické pražského ČVUT a odborný pracovník Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy. Odkud k nám neutrina přilétají a proč vědci pokračují v jejich „lovu“?
600 let od husitské revoluce: Lipany
Šest set let staré události občanské války 20. a 30. let 15. století postihly u nás ze všeho nejvíce venkov. Obyčejné sedláky, kteří tvořili většinu tehdejšího obyvatelstva zemí Koruny české. Byli to právě oni, kdo doslova nesli na svých bedrech husitskou revoluci. Bezbranní sedláci, kteří platili daně své vrchnosti a často i nepříjemné „výpalné“ posádkám sousedních hradů, lhostejno jestli husitských nebo katolických. Obě strany přitom oficiálně prohlašovaly, že venkovské obyvatelstvo nemá být odíráno – především rekvizicemi dobytka, obilí a dalších potravin. Skutečnost byla často jiná.
Do toho přišla klimaticky nepříznivá léta. Červenec 1432 přinesl velké záplavy, následovala neúroda provázená drahotou, hladem a nemocemi. Ani další dva roky to nebylo jinak. Do toho v letech 1433-34 vrcholila vojenská husitská kampaň obléháním Plzně. Situace se stala pro celou zemi neúnosnou. Mnozí cítili, že občanská válka zkrátka musí skončit stůj co stůj. Rozuzlení ale přinesly až Lipany. A tam začíná poslední část vyprávění historika a znalce událostí husitské revoluce profesora Petr Čorneje. Zkusíme se podívat trochu jinak na osobu krále Zikmunda Lucemburského, který byl pro spoustu husitů ztělesněné zlo. Jak se dnes díváme na lipanskou bitvu a jak na husitskou revoluci vůbec?
Související
-
Duchové vesmíru aneb Třináctero příběhů o neutrinech
Teoretický fyzik Petr Kulhánek zavádí čtenáře do mikrosvěta částic, které pronikají vším, takže o nich vědci ještě před nějakými 100 lety neměli ani ponětí.
-
Ruský teleskop hledá kilometr pod vodou Bajkalu neutrina, nejzáhadnější částice současné fyziky
Největší podvodní teleskop na světě, zařízení o velikosti půl krychlového kilometru, se ukrývá kilometru pod hladinou nejhlubšího jezera na světě Bajkal.
-
Host: spisovatel a historik Petr Čornej
Proč je tak důležité, aby Češi znali své dějiny? Jak husitské hnutí ovlivnilo evropský vývoj? A co novátorského vnesl Jan Žižka do vojenské taktiky? Moderuje Jan Cimický.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
