Svitavský betlém je kompletní. Jeho velikost i důmyslná mechanika vás překvapí a nadchne
Nejsou to jen stovky figur a dokonalé iluze. Je to především dlouhý příběh a spousta práce. Lidí, kteří Velký svitavský mechanický betlém stvořili i těch, co mu vdechli nový život.
V Městském muzeu a galerii ve Svitavách můžete obdivovat patnáct metrů dlouhý betlém. Má několik pater, překrásné dáliny, 665 figur a domů a více než 60 mechanik, které jednotlivé scény uvádějí do pohybu. Betlém vytvořili svitavští řezbáři, betlémáři a malíři v průběhu 19. a 20. století.
Svitavský betlém má několik historických částí, které zkompletovali svitavští muzejníci poprvé ve čtyřicátých letech minulého století. Později betlém málem zmizel ze světa. To kvůli jeho špatnému technickému stavu, ale naštěstí se tak nestalo. Restaurování betléma zabralo odborníkům 10 let.
Svitavy byly městem betlémů
Svitavský betlém je národní kulturní památka, která má poměrně dramatický osud. Je výsledkem dlouhé betlémářské tradice ve Svitavách, která začíná už v druhé polovině 17. století, kdy se objevují jména prvním betlémářů. Tehdy se betlémy vystavovaly hlavně v kostelích, v 19. století se zvyk stavění betlémů přenesl i do svitavských domácností.
V roce 1923 ve Svitavách, které byly tehdy hlavně německým městem (podle sčítání v roce 1930 se k německé národnosti hlásilo 87 % obyvatel), vznikl spolek přátel betléma Krippenfreude. K roku 1945 se ve městě stavělo na 400 jesliček.
V roce 1947 bylo ve Svitavách založené muzeum, kam se po odsunu německého obyvatelstva dostalo několik větších betlémů. Ze čtyř až pěti betlémů tehdy muzejníci vytvořili jeden velký a začali ho vystavovat, a to až do šedesátých let minulého století.
V letech 1961-69 se svitavské muzeum opravovalo a betlém putoval do sklepa, kde byl uložený v nevyhovujících podmínkách. Když ho pak muzejníci opět chtěli rozložit, zjistili, že je ve velmi špatném stavu a stáli před otázkou, jestli ho vůbec zachovat nebo uložit jinde. Tehdy se betlému ujalo Východočeské muzeum v Pardubicích.
Už na začátku 90. let minulého století Městské muzeum a galerie ve Svitavách zažádalo o navrácení svého betlému. „Jednání trvala řadu let a mnohá z nich nebyla vůbec jednoduchá. V roce 2012 ale do Svitav dorazily první krabice s částmi betlému, kterých se hned ujali restaurátoři,“ uvádí dlouholetá ředitelka svitavského muzea, dnes kurátorka sbírek, Blanka Čuhelová.
Betlém znovuzrozený
Muzeum a galerie ve Svitavách betlém a jeho zrestaurované části postupně vystavovalo, to se ale ještě nepohyboval. Téměř 10 let se nad mechanickým systémem a chodem jednotlivých figur, skupinek a scén, zamýšlel řezbář a betlémář Kamil Andres a jednotlivé systémy dával dohromady.
„Varianty podoby betlému se v průběhu let dost měnily, pracovní verze začínala na pěti metrech. Později jsme s muzejníky ale zjistili, že ani deset metrů délky nebude stačit,“ vysvětluje Kamil Andres. „Těch mechanik je tam 62, ale to neznamená, že vytváří pohyb jedné figury, jde třeba o celé scény,“ dodává betlémář. Co pro Kamila Andrese představovalo výzvu? Poslechněte si jeho vyprávění v audiu pořadu Příběh Velkého svitavského mechanického betlému.
Probudili města, pastviny i řemesla
Kulturní památkou se Svitavský betlém stal v roce 2015. To už třetím rokem na opravách betlému pracovali restaurátoři manželé Šárka a Petr Bergerovi. „My jsme začali tím, že jsme rozvinuli dáliny, tedy malované obrazy pozadí několik metrů dlouhé. Restaurování obrazů je nám totiž nejbližší,“ vysvětluje restaurátorka Šárka Bergerová.
Architektura betlému, stejně jako figury, byly mnohdy v dezolátním stavu, řadu věcí bylo třeba doplnit a podle srovnávacích materiálů dotvořit. „ V takových případech jsme využili zkušeností betlémáře Vlastimila Borůvky z Rychnova nad Kněžnou anebo šikovné ruce restaurátorky Anny Bradnové a jejího týmu z Prahy,“ dodává Šárka Bergerová. Co pro restaurátory bylo největším oříškem? Poslechněte si v audiu.
Na jeho kompletaci a opravách betléma, které si vyžádaly téměř 10 milionů korun, pracovali v průběhu let také další restaurátoři. Byli to například Vendula a Jiří Látalovi, Jana Kovandová, Martina Blahník Lušková nebo Renata Vašicová. Příběh Svitavského betlému ale ještě nekončí. Ze stávající expozice muzea by se měl přestěhovat a stát se dominantou Muzea mechanických betlémů ve Svitavách. To by mělo vzniknout v domě vedle Ottendorferovy knihovny. „Pokud se bude tento projekt odvíjet podle plánu, nové muzeum by první návštěvníky mohlo přivítat v roce 2027,“ dodává ředitel Městského muzea a galerie ve Svitavách Hynek Stříteský.
Související
-
Svitavský betlém: Srdce, které neodešlo
Je to památka, která má dramatický osud, stejně jako lidé v českém pohraničí. Mnozí totiž po válce museli opustit svoje domovy… a svoje betlémy. Příběh největšího v...
-
Unikátní objev letošního roku. Stopou bylo prkénko
Muzeum řemesel v Letohradu připravilo novou stálou expozici betlémů. Jsou jich desítky a každý má svůj příběh. V případě Vernerova betlému šlo o dobrodružné pátrání.
-
V Litomyšli ožívá biblický příběh. Za Ježíškem přišly i místní osobnosti
Kdo něco dokázal, prospěl městu nebo je něčím výjimečný, pak má šanci vstoupit do Litomyšlského keramického betlému. Dílo Ireny Švecové vystavuje Regionální muzeum.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
