Světový den uprchlíků

20. červen 2014

20. červen je Světový den uprchlíků, kdy si připomínáme, že příběhy milionů uprchlíků ve světě jsou příběhy o utrpení, ale i o odvaze a vytrvalosti.

Vyhnáni ze svých domovů válkou nebo pronásledováním jsou zcela závislí na velkorysosti zemí, které jsou ochotny postarat se o ně. Podle počtu žadatelů o azyl je Česká republika na 22. příčce mezi zeměmi Evropské unie. O mezinárodní ochranu u nás v loni požádalo 707 osob. 95 jich získalo azyl a 256 doplňkovou ochranu.

Jejich agenda náleží ministerstvu vnitra. V neposlední řadě i vládní zmocněnec pro lidská práva a také Výbor pro práva cizinců při Radě vlády pro lidská práva usilují o usnadňování jejich života v naší zemi a zlepšení migrační legislativy.

Začínáme údajem o tom, jak často se cizinci obracejí na úřad veřejného ochránce práv a v jakých případech je to nejčastěji?
(Anna Šabatová, Veřejná ochránkyně práv) Jsou to určitě desítky případů, týká se to nejčastěji pobytových záležitostí, udělení víz, a hodně žádostí jsme měli v souvislosti s tím problémem Visapoint a se zajišťováním cizinců s azylovými problémy a tak.

Proč se snížil počet žadatelů o mezinárodní ochranu?
(AŠ) Hlavní důvod je ten, že Česká republika nemá vlastně vnější schengenskou hranici. Jediný ten dotyk je přes to Ruzyňské letiště, na základě těch dublinských nařízení platí, že k projednání žádosti o udělení mezinárodní ochrany, je vždy příslušný jen jeden stát, a to ten, kde uprchlík vstoupil na to území a požádal tam poprvé o azyl.

To znamená, to je ten důvod, proč jsou velmi přetížený země na jihu Evropy a proč jsme v takové, řekněme, komfortní situaci v České republice.

V roce 2012 a 13 nedošlo ze strany zástupců veřejného ochránce práv k žádné návštěvě zařízením pro cizince, respektive pro azylanty. Zlepšil se stát, nebo jste neměli podněty?
(AŠ) No, asi platí obojí. V posledních 2 až 3 letech skutečně ochránce prakticky nedostává podněty stěžující si na poměry v uprchlických zařízeních, prakticky dneska už je v České republice jenom jedno zařízení. A to je Bělá - Jezová.

Ve vztahu k zajištěným cizincům hodně pomohla novela zákona o pobytu cizinců, která je účinná od 1. ledna 2011, která stanovila pevné lhůty pro soudní přezkum a alternativy k tomu zajištění. Došlo k velmi výraznému poklesu počtu zajištěných cizinců, takže teď je to tak 200 až 300 osob ročně, a i to jediné zařízení v Bělé - Jezové je dlouhodobě poloprázdné.

Anna Šabatová

Teď je taková i docela dobrá zpráva z té Bělé - Jezové, že ta zpráva o uprchlických zařízení, tam vybavila poradenskou místnost, která má počítač, tiskárnu a telefonní linku, takže je možno třeba poskytnout to poradenství i po telefonu, což je dobré jak pro ty cizince, tak pro ty nevládní organizace, ten cizinec teďka má možnost se kdykoliv třeba zeptat na nějakou věc.

Počet žadatelů o mezinárodní ochranu není jediná věc, která odlišuje migrační situaci před desítkou let od té dnešní.
(AŠ) Když můžu porovnat tu situaci, jaká byla v době mého prvního mandátu, v letech 2001 až 2007, když jsem se také věnovala agendě cizinců, určitě se celá řada věcí zlepšila. Zvýšila se procesní ochrana cizinců ve vízových a pobytových věcech, je nová judikatura, to je prvek, který začne působit až po delší době, že tady máme správní soudnictví od roku 2003.

Došlo k dramatickému poklesu zajišťování cizinců, tím ale nechci říct, že je všecko v pořádku. Je tu v poslední době jeden velký problém, a to je nefunkční systém Visapoint, kde velké množství cizinců se pokouší dostat přes nefungující elektronický systém, zaregistrovat, aby si mohli požádat o vízum, a nejde to. A co je velký problém, tak je, že velmi mnoho cizinců je odkázáno na komerční pojištění.

Čtěte také

Nedávno zvolená předsedkyně Výboru pro práva cizinců Lucie Sládková působí ve výboru od roku 2000 a také může porovnat situaci tehdy a teď.
(Lucie Sládková, předsedkyně Výboru pro práva cizinců) Musím říct, že tehdá jsme více řešili humanitární migraci, azylovou migraci, a potom jednotlivé případy. Řešili jsme věci, které se týkaly nesrovnalostí nebo spíš nedostatečných kompetencí cizinců v azylových zařízeních, v pobytových zařízeních, ale nešli jsme k systémovým řešením.

A teď bych řekla, že výbor se hodně, hodně obrátil od těch individuálních problémů k problémům systémovým, které lze řešit na úrovni národní, na úrovni vládní, eventuelně na úrovni jednotlivých ministerstev, anebo legislativním.

A vy to hodnotíte jak?
(LS) No, já to hodnotím jako velmi pozitivní. A mně se ta změna líbí, protože jenom tím systémovým opatřením se dá pomoct všem cizincům, kteří se rozhodli pobývat tady v České republice.

Co je nejaktuálnější téma, kterým se výbor zabývá?
(LS) Jednoznačně je to zdravotní pojištění pro cizince, kteří tady pobývají na dlouhodobém pobytu, a zejména jejich děti. S tím já mám osobně veliký problém a řekla bych, že jsme snad jediný v Evropské unii, tohle říkám s určitou mírou neurčitosti, kdy cizince, kteří nejsou zaměstnání, nýbrž podnikají, chceme, aby byli pojištěni, a jim nezbývá nic jiného, než se pojišťovat komerčně, což má mnoho výluk a samozřejmě je to velmi drahé.

Z toho pak vyplývají všechny ty nedoplatky a všichni si na to stěžují, aniž by tomu rozuměli, tak si stěžují primárně na ty cizince, a já si myslím, že stát by se měl přece starat, aby měl zdravou populaci, a do té populace cizinci patří, ať se to komu líbí nebo ne.

Čtěte také

A myslím si, že tohle je téma, které jaksi se snažíme dát do popředí. Pak je to politická participace cizinců, když říkáme, že politiky cizinci nezajímají, tak se musíme ptát proč. No, protože nemají volební právo. A to ani aktivní, ani pasivní.

Je to skupina dneska sice 440 tisíc cizinců, neříkám, že všichni nemají to právo, poněvadž hodně z nich je z Evropské unie, ale třetizemci tady můžou žít 40 let s trvalým pobytem a nikdy nebudou volit svého starostu. No, to je přece nesmysl.

Když už zákonodárce říká, že cizinec, pokud získá trvalý pobyt, že má všechna práva jako český občan, to, že cizinci nemůžou ani vstupovat do politických stran, pak tohle je takové popření toho zákona. A myslím si, že by se tohle mělo velmi brzy napravit.

Pokud je omezené aktivní a pasivní volební právo pro většinu cizinců a podle zákona není možné stát se členem politické strany, nabízí se otázka, jaká pak je to integrace cizinců?
(AŠ) Souhlasím s váma. Účast na rozhodování o věcech veřejných na místní úrovni považuji za opravdu důležitý prvek integrace cizinců. Výkon tohoto práva může posílit sounáležitost cizince s prostředím, s novou zemí, a velmi ho sblížit, vytvořit novou loajalitu, poskytuje mu pocit důvěry, uznání přínosu pro tu komunitu.

Takže ochránce už od roku 2010, když se připomínkoval návrh nového volebního zákoníku, vyjádřil ostrý nesouhlas s tím, že u voleb do zastupitelstev obcí a krajů je i aktivní i pasivní volební právo cizinců z třetích zemí omezeno pouze na ty, kterým se to právo přiznání skrze mezinárodní smlouvu.

Čtěte také

Určitě by mělo být jak aktivní, tak pasivní právo volební přiznáno všem cizincům, do těch voleb do obcí a krajů, mám na mysli. Ti, kteří mají povolení k trvalému pobytu.

Evergreen vlastně představuje to zdravotní pojištění, vy jste jednou řekla, že je to v podstatě velký dluh České republiky vůči migrantům. A že se v Poslanecké sněmovně nedaří prolomit ten odpor k nové legislativní úpravě.
(AŠ) Já vidím dva hlavní základní faktory, které to ovlivňují. Tím prvním je, a to je ten důvod hlavní z mého pohledu, silná lobby komerčních zdravotních pojišťoven, která lobbuje všude možně, a vytváří také mimo jiné dojem, že kdyby se otevřel ten systém veřejného zdravotního pojištění, tak že to bude nepříznivé pro Českou republiku. "Varují" před zdravotní turistikou.

Domnívám se, že tomu tak není. Jsem přesvědčena o tom, že cizinci, kteří tady pracují, a nemají ještě trvalý pobyt, opravdu přijeli proto, aby pracovali, a ne proto, aby se tady léčili a dokonce se domnívám, že využívají toho systému zdravotního daleko méně, protože je mezi nimi mnohem méně velmi starých lidí a teďka na nich profitujou soukromé pojišťovny a mohli by být plátci ve veřejném zdravotním pojištění a bylo by to lepší pro obě dvě strany.

Opravdu léta se výbor tím zabývá, ale legislativní znění se nekonají. Přesto, čím to je, podle vašeho mínění?
(LS) Je tam určitá nechuť, myslím si, že zákonodárce má nějaký podivný pocit, že cizinci sem budou přijíždět proto, aby čerpali tu péči, což je nesmysl. Myslím si, že nic takového se neděje a pokud se to děje, tak se to děje jiným způsobem, to znamená azylovou migrací.

Ale nic takového se takhle zobecnit nedá. My když jsme si pozvali zástupce ministerstva zdravotnictví na výbor, tak jsme se dozvěděli, že vlastně ten solidární systém platí pro Čechy a že by ho mohli cizinci jakoby zruinovat, že prostě stát na to nemá.

Na komerční zdravotní pojištění jsou odkázány i děti lidí pocházejících ze zemí mimo EU

Já si to nemyslím. Myslím si, že i cizinci odvádí, pokud jsou zaměstnanci, tak odvádí za mě zaměstnavatel zdravotní pojištění a těch závažných případů, kdy je potřeba skutečně zasáhnout pro dobro člověka, kdy jde o zdraví, nebo dokonce o život, tak to nejsou případy, které by byly v nějakém velkém množství.

Občas se stává, že ne zákony, ale pokyny a směrnice výrazně vlastně ovlivňují podmínky života migrantů. Například ty pokyny MPSV z roku 2012, snížily počet zaměstnaných cizinců z třetích zemí, ale také vedly v podstatě k ilegalitě, což státní správa by neměla přinejmenším dělat. Zákaz pracovních cest cizinců mimo místo výkonu práce také patří k dalším omezením nepochopitelným z mého úhlu pohledu. Jak se vy na to díváte?
(AŠ) Tady je pravda, že zejména v minulých dobách, kdy ještě ty víza a pobyty měla na starosti cizinecká policie, byly často různé metodické pokyny, které vlastně úplně nevycházely ze zákona. Ale dnes to v těch pobytových věcech neplatí.

Naopak na úrovni Odboru azylové a migrační politiky došlo k výraznému zlepšení metodického vedení. Ale máte pravdu, diametrálně odlišná je ta situace na tom ministerstvu práce a sociálních věcí, tam aniž by došlo ke změně zákona, o zaměstnanosti samozřejmě, tak v roce 12 začalo ministerstvo práce a potom následně inspekční orgány považovat všechny pracovní cesty cizinců za výkon nelegálního zaměstnávání a v návaznosti na to vedlo řízení o správním vyhoštění.

Čtěte také

A ochránce?
(AŠ) On je povinen dohlížet na zajišťování cizinců a vyhošťování cizinců a zjistil, že je tam řada těchto opakujících se vyhoštění a bylo to velmi podezřelé a nápadné, takže zahájil šetření vůči ministerstvu vnitra, vůči cizinecké policii i ministerstvu práce a sociálních věcí.

Potom zjistil skutečně tuto podivnou praxi a ve spolupráci s Výborem pro práva cizinců a za podpory judikatury nejvyššího správního soudu se podařilo dosáhnout změny metodických pokynů ministerstva práce a cizinci teď mohou být vysíláni na pracovní cesty za podmínek stanovených zákoníkem práce.

Podařilo se dosáhnout toho, že ministerstvo vnitra a Ředitelství služby cizinecké policie znovu posoudilo v rámci přezkumného řízení všechna rozhodnutí o správním vyhoštění, a řadu z nich zrušila. A teď jsem obdobný příslib získala od ministryně práce, že přezkoumají i ty sankce uložené zaměstnavatelům.

Myslíte si, že se Výbor pro práva cizinců prosadil už jako poradní orgán rady, nebo se trošičku v poslední době možná ztratil v těch administrativních procedurách, které jsou dost přísné ve státním sektoru?
(LS) Já si myslím, že Rada vlády velmi dobře ví, že výbor existuje, že funguje, že koná. Moje odpověď bude taková, promiňte mi, že to řeknu vulgárně, 50 na 50, kdy výbor, řekla bych, že je uznáván, je to vlastně jediná platforma, kde my se můžeme setkávat a vyříkat si tam názory, vydiskutovat problémy, které cítíme, že existují, a z tohodle důvodu ten výbor platný je.

Pokud se mě ptáte, která změna v zákonodárství nebo které přímo zákony byly ovlivněny rozhodnutím výboru, tak teď bych asi musela moc pátrat v paměti.

Možná zákon o občanství.
(LS) No, to je pravda, to je jedna z norem, kterou jsme taky dlouho, dlouho diskutovali a dotáhla se do konce. To je pravda.

Výbor se zasazoval za to dvojí občanství, natáčíme rozhovor před evropskými volbami, a jsou dost výrazné populistické a xenofobní jevy. A v tom kontextu cizinci možná cítí potřebu, aby se jich někdo z politiků zastal. A toho se nedočkali zatím.
(LS) Já to taky cítím jako velký handicap českých politických představitelů. Musím říct, že ty billboardy, které vidím, tak mě zvedají ze židle. Myslím si, že to je čistý populismus a řekla bych, že i ti, kteří ty plakáty vylepují, tak vědí přesně, jak to je. A o to je to horší.

Promiňte, já si nemyslím, že cizinci potřebují zastání. Protože jsou mnohdy kvalifikovanější, mnohdy mají vysoká vzdělání. To, že tady nezastávají své pozice, to je věc úplně jiná, protože ta pracovní místa třeba v tom jejich oboru nejsou.

Migrace za prací bývá náročná. Nebo nudná?

Ale myslím, že by se jim žilo líp, kdyby si politici uvědomili, že bez cizinců to nepude, že se nemůžeme stát nějakým čistým ostrovem, ani nechceme, proč bychom to dělali. A že ten příliv cizinců, pokud je řízený a pokud sem přicházejí pracovat a uznávat naše hodnoty, které my máme, pak je jenom prospěšný.

Mnoho států to již zjistilo. A my na to teprve čekáme a budu ráda, když uslyším od nějakého politika adekvátní přesné formulace, které vemou v úvahu, že tady na tomto prostoru malém nežijí jenom Češi, ale že tady žijí i další národy. A bylo by prima to slyšet.

A co mohou cizinci očekávat z úřadu veřejné ochránkyně práv?
(AŠ) Co bych si velmi přála, aby se dosáhlo toho, že cizinci budou mít to volební právo na té úrovni obcí a krajů. A byla bych ráda, kdyby se podařilo dosáhnout toho veřejného zdravotního pojištění. Myslím si, že to jsou takové dvě velmi systémové věci a rozhodně kudy to půjde, tak to budeme říkat.

Spustit audio