Svět míří na klimatickou konferenci ve Skotsku. Katastrofa už ale začala, ať ji vlády řeší, nebo ne

30. říjen 2021

V neděli 31. října odstartuje ve skotském Glasgow klimatická konference známá pod názvem COP26, které se zúčastní na 25 tisíc delegátů, včetně nejvyšších představitelů více než stovky zemí. Mnohé vlády ale ještě ani nezačaly plnit svůj dřívější závazek odklonu od fosilních paliv, natož aby začaly řešit současné požadavky. Klimatičtí aktivisté i vědci varují, že největší světové ekonomiky a korporace musí přijmout mnohem radikálnější kroky k omezení globálního oteplování.

Čtěte také

Komentátor listu Washington Post Ishaan Tharoor píše, že naléhavost tohoto úkolu zdůraznila vláda prezidenta Joea Bidena, když minulý čtvrtek vydala několik zpráv různých institucí o vlivu klimatických změn a také o nových hrozbách pro národní bezpečnost, které tyto změny vyvolávají.

Studie patří do série hodnotících zpráv amerických tajných služeb a přináší tři zásadní názory na to, jak změny klimatu v příštích dvou desetiletích mohou dopadnout na úvahy amerických lídrů.

Kdo ponese náklady a kdo obsadí zdroje?

Zaprvé hodnocení předpokládá, že poroste geopolitické napětí s tím, jak se budou země orientovat na ekologičtější ekonomiku, přetahovat se o nové technologie a soupeřit o přírodní zdroje.

Čtěte také

„Debata se zaměří na to, kdo ponese větší odpovědnost za přijímaná opatření a kdo a jak rychle za ně zaplatí. Země budou soutěžit o ovládnutí zdrojů a nové technologie potřebné k přechodu na čistou energii,“ soudí americká studie.

Zadruhé dokument varuje, že v důsledku klimatických změn a jejich negativních dopadů poroste počet „přeshraničních geopolitických ohnisek napětí“. Jednou z oblastí největších mezinárodních sporů bude zřejmě Arktida, kde tají ledovce. Objeví se i nové bitvy o vodu a nejspíš přijdou další vlny klimatických migrantů, kteří budou muset opustit domovy.

A zatřetí zpráva konstatuje, že sílící účinky změn klimatu nejvíce pocítí rozvojové země, „které jsou nejméně schopné se těmto změnám přizpůsobit“.

Desítky milionů lidí přijdou o domov

Komentátor deníku Washington Post Tharoor soudí, že žádný z těchto závěrů by neměl být překvapením. Přicházejí ale po čtyřech letech prezidentství Donalda Trumpa, který klimatické změny popíral a aktivně se v této oblasti snažil potlačit hodnocení amerických federálních agentur. Bidenova vláda se naopak snaží doma i v zahraničí ukázat, že Spojené státy berou problémy spojené s oteplováním planety vážně.

Čtěte také

Ministr obrany Lloyd Austin uvedl v prohlášení, které doprovází zprávu Pentagonu, že změny klimatu „mění strategickou krajinu a utváří bezpečnostní prostředí“, což pro Spojené státy a země po celém světě představuje „komplexní hrozby“.

Aby bylo možné odvrátit válku a ochránit Spojené státy, musí prý ministerstvo obrany pochopit, jak změny klimatu ovlivňují americké operace, plány a schopnosti.

Americké úřady varovaly například i před tím, že s táním ledu v Severním ledovém oceánu se zvýší boj o ryby, nerostné suroviny a další zdroje. A podle jiné prognózy přijdou do roku 2050 kvůli změnám klimatu o domov desítky milionů lidí – až 150 milionů by jich přitom mohlo být v Jižní Asii, subsaharské Africe a Latinské Americe.

Závazky ano, plány ne

Varování jsou tedy jasná. Mnohem méně jisté je ale to, do jaké míry lze podnikat konkrétní kroky, podotýká komentář listu Washington Post. Prezident Biden a jeho spojenci se přesto snaží prosadit nezbytnou legislativu k plnění klimatických závazků Spojených států.

Čtěte také

Řada vlád se před glasgowským summitem zavázala, že zhruba do poloviny století dosáhne v oblasti emisí skleníkových plynů uhlíkové neutrality. Málokterá ale předložila jasný plán, jak takového cíle hodlá dosáhnout, když stále investují do dalšího využívání fosilních paliv.

Je to případ Austrálie, která se v pondělí zavázala k neutralitě emisí do roku 2050, nebo také Saúdské Arábie, která chce téhož dosáhnout do roku 2060. Podle serveru Energy Live News nicméně australský premiér Scott Morrison prohlásil, že plán jeho vlády nezahrnuje uzavření sektoru fosilních paliv.

Stejně tak se ani Saúdská Arábie nezmínila o snižování investic do nové těžby ropy a plynu. Deník Washington Post připomíná, že saúdská ekonomika je stále do značné míry závislá právě na příjmech z fosilních paliv. A to i přesto, že cílem mohutné kampaně korunního prince Muhammada bin Salmána je diverzifikovat obchod tak, aby se na fosilní paliva nespoléhal.

Záleží na rozvojových zemích

Idealisté mezi organizátory klimatického summitu v Glasgow chtěli, aby se stal přelomovou událostí a znamenal rozhodující moment pro postupný odklon od uhlí. Tato relativně levná komodita ale zůstává důležitou součástí energetického mixu ve velké části rozvojového světa, včetně největších producentů emisí Číny a Indie, které považují uhlí za hlavní zdroj výroby elektřiny pro své početné obyvatelstvo.

Čtěte také

Většina emisí skleníkových plynů sice historicky pochází z rozvinutých zemí, schopnost zabránit dalšímu oteplování však bude do značné míry záviset na tom, co se bude dít ve státech, kde emise stále rostou.

Podle jedné prognózy by mohly převážně rozvojové země, které se podílejí na čínském projektu Nové hedvábné stezky, mít do poloviny tohoto století na svědomí dvě třetiny globálních emisí. V roce 2019 to přitom bylo asi 26 procent.

Peking se zavázal, že už nebude stavět uhelné projekty v zahraničí. Ale i to bude mít své dopady. Podle Christine Shearerové, programové ředitelky pro otázky uhlí ve společnosti Global Energy Monitor, spočívá riziko čínského prohlášení v tom, že pokud se nebudou financovat uhelné elektrárny, mohou se státy uchýlit k plynu.

Ani nové plynové elektrárny, které budou v provozu třicet nebo čtyřicet let, nejsou v souladu s pařížskou klimatickou dohodou.

Ani nové plynové elektrárny, které budou v provozu třicet nebo čtyřicet let, ale podle Shearerové nejsou v souladu s pařížskou klimatickou dohodou. Země, jež teprve budují své energetické systémy, se ptají, jestli existuje nějaký příklad států, které šly jen po cestě solární a větrné energie. Žádné takové ale neexistují.

Čtěte také

A neplatí to jen v rozvojovém světě. Novináři v Německu nedávno upozornili na to, jak se tato největší evropská ekonomika, udávající průmyslové trendy, stále nemůže zbavit závislosti na uhlí.

Profesor Pao-Yu Oei, který se na Evropské univerzitě ve Flensburgu zabývá ekonomikou přechodu na udržitelnou energii, podotýká, že Německo chce být v oblasti klimatu průkopníkem.

„Kvůli některým velmi jednoduchým věcem ale nejsme ochotní přinášet oběti a postavit se vlastním lobbistickým skupinám,“ cituje profesora Oeie komentátor Ishaan Tharoor na stránkách deníku Washington Post.

Bez Číny a Ruska

Klimatického summitu v Glasgow se nezúčastní čínský prezident Si Ťin-pching ani jeho ruský protějšek Vladimir Putin. Jejich nepřítomnost má obzvláštní význam, protože jejich země patří k hlavním světovým producentům emisí, upozorňuje webový deník Business Insider.

Čtěte také

Kreml minulý týden potvrdil, že Putin do Skotska nepřijede. Čína zase oznámila, že místo prezidenta vyšle „zvláštního zmocněnce pro klimatické změny“. Ostatním světovým představitelům se tak možná nebude chtít uzavřít žádnou přelomovou dohodu, když u toho nebude ani čínský, ani ruský lídr.

Poslechněte si celý Svět ve 20 minutách, témata pro vás vybrala Gita Zbavitelová.

Kromě summitu v Glasgow uslyšíte o stoupající hvězdě francouzského nacionalisty Zemmoura. Turecko hrozí další ofenzivou proti Kurdům v severní Sýrii. A princezna Mako svým sňatkem zatřásla tradicemi japonského císařství.

Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.