Svědectví arktické minulosti skryté v jalovci a jídelníček kosmonautů na oběžné dráze kolem Země

V úvodním přehledu zajímavostí vám představíme nový objev největšího dosud známého predátora kambrických moří, který žil před více než půl miliardou let, povíme si něco málo o objevu zbytků prosného piva na dně bronzové nádoby z Pardubicka a také o opravě monumentálních kamenů anglického Stonehenge, kde mj. vápenná malta při opravě prasklin nahradí dříve používaný cement. Zmíníme se o objevu keramické nádobky plné pražských grošů na Pardubicku a nakonec si ještě řekneme, co jsme se docela nedávno dozvěděli o planetce Kleopatra, která vypadá tak trochu jako veliká psí kost.

Svědectví arktické minulosti ukryté v jalovci

Porost arktického jalovce|foto:Jiří Lehejček

Jestli se vědci o něco opravdu hodně zajímají, tak je to arktické klima, které prostřednictvím úzkých vazeb ovlivňuje vývoj klimatu na celé severní polokouli. Zároveň je to místo z klimatického hlediska nejméně známé; místo kterému nejméně rozumíme, protože se tam pohybujeme nejkratší dobu. I ta nejstarší přístrojová data a měření, která odtamtud máme, jsou stará maximálně pár desetiletí. „Arktida je tak stále do jisté míry bílým místem, kterému se badatelé mnoha vědních oborů snaží porozumět co nejlépe, aby ve výsledku pochopili i to ostatní,“ říká přírodovědec, dendrochronolog Jiří Lehejček z Fakulty životního prostředí Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.

Letokruhy vrby polární|foto:Jiří Lehejček

Klimatická historie Arktidy se dá zkoumat různými způsoby. Mnohé se dá vyčíst třeba z ledovců, ale také z letokruhů – a to je právě doména dendrochronologie. Možná se ale zeptáte: vysoko v Arktidě rostou i stromy? A pokud ne, jaké letokruhy tam vědci zkoumají? Jak se čtou a počítají letokruhy arktických jalovců? A co se díky zkoumání letokruhů o arktickém klimatu podařilo zjistit?

Jídelníček na oběžné dráze kolem Země a snad i trochu dál

Oběd kosmonauta|foto:NASA/ Space Food Laboratory

Kosmonauti na oběžné dráze kolem Země mají svůj čas rozpočítaný na minuty. Provádějí vědecké experimenty, udržují chod vesmírné stanice, ale musí pečovat i sami o sebe. K základním fyziologickým potřebám každého člověka patří příjem potravy a doplňování tekutin. I kosmonauti na oběžné dráze zkrátka musí něco jíst a pít.

Jak se stravují kosmonauti na Mezinárodní vesmírné stanici? Jak pestrý mají jídelníček a mohou si třeba i něco uvařit? O tom jsme si povídali s popularizátorem kosmonautiky Milanem Halouskem. Klasické „kuchtění“ není ve stavu beztíže možné – jak vařit v hrnci, když se vám všechno vznáší? Koneckonců – jídlo a pití může i bez vaření na palubě kosmické lodi způsobit komplikace, kterým je třeba předcházet. V beztíži jsou nebezpečné zejména poletující kapky tekutin a také drobečky. Co jídali kosmonauti třeba v 60. letech minulého století – a co jídají dnes? A co až se lidé vydají třeba k Marsu? Cesta i s pobytem na planetě potrvá určitě více než 500 dní. Doplňování zásob ze Země nebude možné.