Svatbu můžete mít třeba i v lanovce. Jen je potřeba si všechno dopředu připravit. Jak na to?

5. květen 2015

Většinou nás běhání po úřadech děsí. V případě svatby ale nemusí. Poslechněte si, co mají čeští snoubenci zařídit, pokud chtějí uzavřít sňatek.

„Musím něco zařídit na úřadě.“ Tak tahle věta nejednoho člověka děsí. Ale nemusí, pokud jde o zařizování svatby.

Snoubenci se pouze musí společně dohodnout na termínu a místě svatby. Podle místa svatby zvolí příslušnou matriku - tedy nikoliv podle místa trvalého bydliště. Tam přijdou osobně, vyplní dotazník a předloží požadované doklady. Obvykle rodné listy, občanské průkazy, rozvedení platný rozsudek o rozvodu, ovdovělí lidé úmrtní list předchozího partnera.

Církevní a civilní sňatky jsou si před zákonem rovny. Jen oddávajícím není v případě církevního sňatku úředník, ale zástupce církve. Snoubenci oproti civilnímu sňatku vyplní navíc žádost o vydání osvědčení k církevnímu sňatku. Osvědčení platí půl roku, matrika ho vydává zdarma, obvykle do týdne. Sňatek proběhne jen jeden, a to církevní.

Před uzavřením sňatku je třeba také domluvit na matrice termíny a místo obřadu. Obojí má matrika připravené rok dopředu. Snoubenci mohou využít nabízených obřadních míst a termínů, pak neplatí správní poplatek. Zvolí-li jiný termín a místo, připlatí si 1000 korun.

Vstřícnost úředníků, co se týče netradičních svateb, je veliká - v Ústí nad Labem proběhly svatby nejen v loděnici a na hřišti, ale dokonce i v lanovce. Oddávající úředník i matrikářka ale vždy dbají na důstojnost obřadů.

Podle zkušenosti Radmily Vorlíčkové z oddělení matrik Úřadu městského obvodu Ústí nad Labem - město, si své příjmení ponechávají ženy jen zřídka. Spíš se stává, že si ke společnému příjmení ponechají i příjmení původní. Děti pak používají příjmení, které mají manželé společné.

autor: Veronika Dašková
Spustit audio