Sudetští Němci i vedení města uctili oběti 'ústeckého masakru' před 70 lety
V Ústí nad Labem si dnes lidé připomněli památku obětí takzvaného ústeckého masakru. Přesně před sedmdesáti lety vybuchl ve městě muniční sklad. Češi to připisovali německé sabotáži a začali místní Němce bít a zabíjet.
„Šel jsem z práce kolem gymnázia v dnešní Jateční ulici. Před školou stál chlap v uniformě, který mi řekl, ať jdu dovnitř. Zavedl mě do třídy, kde jsem se musel svléknout, lehnout si na lavici a pak mě bičovali. Dostal asi 20 ran a po každé ráně musel říct: děkuji svému Vůdci,“ popsal události před 70 lety tehdy 15letý Karl-Heinz Kralowetz.
„Venku před školou mi mezitím ukradli kolo. Když jsem přišel domů, celý od krve, zjistil jsem, že Češi zbili i maminku, tátu a dědu. Nedovedl jsem si vysvětlit proč,“ dodal.
Civilisté, českoslovenští i sovětští vojáci a příslušníci Revolučních gard Němce bili, shazovali z Benešova mostu do Labe a stříleli po nich. Podle archiváře Vladimíra Kaisera ale historici nevědí, kolik lidí tehdy zahynulo.
„Já si myslím, že tady bylo jistě 43 osob a pravděpodobně 80, maximálně 100. Víc ne, protože ti lidé nikde nikomu nechyběli. Oni ti nebožtíci, s jedinou výjimkou, se nesměli zapisovat do matrik, v evidenci obyvatel nemají křížek,“ vysvětlil Vladimír Kaiser.
Oficiální vzpomínkové akce začaly na mostě až po roce 1989. Před deseti lety tam město umístilo pamětní desku.
„V současné době se v České republice mění celková atmosféra pozitivně. Konečně se tím tématem někdo zabývá. Dřív jsme měli dojem, že tu jsme na jakémsi ostrově a že se o to česká společnost nezajímá,“ ocenil dnes předseda Sudetoněmeckého zemského spolku Bernd Posselt, že ústecký masakr už není tabu.
Po několika letech přišel na pietu i představitel města, nezařazená primátorka Věra Nechybová. Zúčastnila se i vůbec první vzpomínky na 27 mrtvých přímo při výbuchu muničního skladu v Krásném Březně. I tam podle ní bude pamětní deska.
