Sudetská minulost stále rezonuje. Pohraničí se dodnes s odsunem Němců vyrovnává

Pojmy čeští a sudetští Němci neoznačují podle historika totéž. Zatímco označení čeští Němci se vztahuje k německy mluvícímu obyvatelstvu českých zemí už od středověku, pojem sudetští Němci se prosadil především v meziválečném období.

„Němci v českých zemích žili společně s Čechy po mnoho staletí. Po většinu té doby bylo soužití víceméně bezkonfliktní. Teprve moderní nacionalismus v 19. století ten vztah zásadně zkomplikoval,“ připomněl historik Tomáš Okurka.

Odsun Němců poznamenal pohraničí na desítky let

Tragický konec společného soužití pak podle něj přinesl nacismus a následné poválečné vysídlení přibližně tří milionů Němců z Československa.

Právě odsun německého obyvatelstva měl podle něj zásadní dopad i na dnešní podobu severních Čech. Do pohraničí po válce přicházeli noví obyvatelé z různých částí Československa i zahraničí, lidé se ale často stěhovali dál a region si jen obtížně vytvářel stabilní komunitu. Slabší vztah části obyvatel k regionu je pak i jedním z důsledků této poválečné výměny obyvatelstva.

Naděje na smíření

Podle Okurky se v posledních letech výrazně proměnily také česko-německé vztahy i samotné Sudetoněmecké krajanské sdružení. Zatímco dříve byla atmosféra na jeho sjezdech podle něj často protičeská, dnes převažují snahy o dialog a spolupráci.

Významnou roli hrají přeshraniční projekty, společné opravy památek nebo setkávání lidí z obou stran hranice.

Právě osobní kontakty a poznávání společné historie mohou podle historika pomoci k tomu, aby se region postupně vyrovnal se svou minulostí.