Strážníci už nemohou řešit přestupky domluvou. Místo toho mají napomínat

„Nová legislativa sice zrušila institut domluvy, máme v ní nový druh správního trestu – napomenutí. Ten mohou strážníci také uložit na místě. V tom případě máme speciální formu příkazových bloků pro tyto účely,“ vysvětluje Tomáš Pavlík z děčínské městské policie.

Ani tak ale podle něj nejsou strážníci bez možnosti řešení méně závažného přestupku. „Neznamená to, že v případě nějakého bagatelního jednání nemůže strážník záležitost řešit neformálně, a toho člověka pouze poučit o tom, že jeho jednání není vhodné a příště by mohlo být příslušným trestem, to znamená napomenutím, nebo uložením pokuty,“ upřesňuje Pavlík.

V Ústí nad Labem strážníci domluvu příliš nevyužívali. Přesto podle Jana Novotného z ústecké městské policie opodstatnění měla, například u starších lidí: „Ne že bychom zrovna řešili případy domluvou, spíš se to týkalo lidí, kteří jeli do nemocnice, nebo na nějaké vyšetření a špatně zaparkovali. Pokud jim bylo třeba 70 let a bylo to poprvé, tak se to řešilo domluvou.“

Podle nového přestupkového zákona tak můžou méně závažně přestupky řešit strážníci napomenutím. Pokud s ním člověk nesouhlasí, musí přestupek řešit příslušný úřad a jeho přestupková komise. Výraznější nárůst takových případů ale například ústecký magistrát nezaznamenal.
„Vzhledem k tomu, že institut domluvy byl městskou policií využíván zcela výjimečně, nárůst přestupků není vůbec markantní,“ vysvětluje mluvčí Romana Macová.

Podobné je to také na mosteckém magistrátu. Vysvětluje mluvčí Petr Baraňák: „Počet přestupků se výrazněji nezměnil. Klesl počet domluv na místě a naopak lehce stoupl počet napomenutí. Nicméně většina přestupků se řeší přímo na místě blokovou pokutou a následným zaplacením na služebně městské policie.“

Podle metodiky ministerstva vnitra je ale možné méně závažné přestupky řešit i neformálně, tedy bez napomenutí, nebo příkazového bloku.