Steak, nebo vajíčka? Vědci dokážou vybírat pohlaví zvířat, využít by to mohli v zemědělství

25. prosinec 2021

Britským badatelům se podařilo ovlivnit pohlaví embryí laboratorních zvířat. Dosáhli toho zásahem do genomu rodičů. Cílem snah vědců je zajistit, aby se zbytečně neprodukovala zvířata obojího pohlaví tam, kde stačí jedno. Studie vyšla v časopise Nature Communications.

V zemědělství se hodí častěji samice, pro laboratorní pokusy je také potřeba jedno, nebo druhé pohlaví. Doteď si ale farmáři nemohli vybírat, chovaly se samci a samičky.

Čtěte také

„Když si dáváme k obědu pěkné dietní kuřátko, vůbec netušíme, že za ním nebo za slepicí, která nese vejce, byl kohoutek, který byl zaživa sešrotován,“ říká molekulární bioložka Fatima Cvrčková.

„Kohoutků je za rok cíleně utraceno 6 až 7 miliard na světě,“ připomíná její profesní kolega Leoš Valášek.

Syn, nebo dcera

V zemědělství jsou obvykle potřeba samice, výjimkou je býk, protože z něj se dělají steaky. Základ pokusu bylo proto najít gen, jehož produkt je nezbytný pro každé buněčné dělení.

Čtěte také

Vědci zajistili, aby tento gen nemohl fungovat. Při dalších kolech buněčného dělení tak nadbytečné embryo vůbec nevzniklo. Nefunkční gen přitom dědili totiž vždy jen dcery, nebo synové.

K vypnutí genu posloužila oblíbená technologie CRISPR-Cas9, která umožňuje v podstatě bez stop vyřadit ho z funkce. Mluvíme o ní také jako o molekulárních nůžkách. 

Cizí DNA

Elegance metody spočívala v tom, že v genomu myší nezůstává v cílovém místě žádná cizí DNA. Tu do něj nůžky sice vestřihnou, ale pak zase odstraní. Jde tedy o metodiku velmi šetrnou. Embrya, která se z ní narodila, byla zdravá.

Čtěte také

„Jejich součástí je aparát, který zasáhne do genomu, a takzvaný průvodce. To je gen, který kóduje kousek RNA. Ten radí, co se má zlikvidovat,“ vysvětluje Fatima Cvrčková.

Aparát dědili v tomto pokusu buď jen dcery, nebo synové. Výzkumníci si mysleli, že výsledkem pokusu bude poloviční velikost vrhu. Pokles ale nebyl tak velký.

Matka vždycky produkuje víc vajíček, než se může zahnízdit. „Když vypadne prostor po nenarozeném synovi, nějaká z dcer, která čeká na zahnízdění, se ještě může chytit,“ popisuje efekt pokusu vědkyně. 

Smíšený vrh

Kdyby se nová metoda osvědčila v zemědělství, farmáři by ji museli ošetřit zákonem. Zvířata by byla transgenní. Pro laboratorní bude třeba zohlednit. „Když se narodí dvojče, bejče, nebo jalovička, vypadá normálně. Ale zůstane jalová, je dobrá na maso, ale ne do chovu,“ dodává bioložka.  

Jalovice bývá totiž hormonálně ovlivněna bratrem, který dozrává dřív a přes krevní oběh, přes placentu jí posílá hormony. Toto vzájemné ovlivňování potomků je u savců velmi dobře zdokumentováno například u prasat nebo skotu. 

Proč je dobré umět vybírat laboratorní myši podle pohlaví? Zlepší molekulární nůžky výzkum obezity? Co ovlivňuje rozvoj závislostí? Debatují molekulární biologové Fatima Cvrčková a Leoš Valášek a herec Otakar Brousek. Moderuje Martina Mašková. 

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.