Státní příspěvky církvím se postupně snižují, v roce 2030 klesnou na nulu. Jak se na odluku připravuje olomoucké arcibiskupství?

Začalo například s rozsáhlou opravou historické správní budovy kurie, kterou nechává zateplit. Slibuje si od toho nižší výdaje za energie. „Nacházíme se v budoucím archivu, kde provádíme otloukání omítek. Budou se taky vyměňovat okna,“ uvádí stavební dozor Jan Smítal, který stojí na rozsáhlém barokním dvorním traktu arcibiskupské kurie, odkud se bude stavební ruch ozývat až do jara příštího roku.

I tato oprava je součástí příprav arcibiskupství na odluku církve od státu. Příspěvek státu na provoz duchovní části činnosti arcibiskupství je podle ekonoma olomouckého arcibiskupství Martina Pirkla zhruba 90 milionů ročně, což stačí na mzdy duchovních na čtyři měsíce.

Čtěte také

Dojmy z inaugurace, aktuální stav arcidiecéze či plány. Nejen o tom mluvil olomoucký arcibiskup Josef Nuzík

Za uplynulých 11 let olomoucké arcibiskupství získalo jako náhradu za nevydaný majetek od státu jednu miliardu, celkem by arcibiskupství mělo získat pět miliard korun. „Je to částka, která působí velkým dojmem. V poměru majetku bez zapojení dárců, věřících to z pohledu hospodaření farnosti a dceřiných společností to není částka, který by měla zajistit udržitelnost,“ uvedl Pirkl.

Proto arcibiskupství podniká. V rámci restitucí získalo přes 40 tisíc hektarů pozemků, nejvíc lesů. „Podnikáme na vlastním majetku, to znamená arcibiskupské lesy. Ale podnikáme také na farmách, máme mléčnou farmu, masný dobytek, máme arcibiskupské zámecké víno, makléřství, pojišťovnictví plus servisní organizace,“ dodává Pirkl.

Generální rekonstrukce arcibiskupské kurie, v těsné blízkosti arcibiskupského paláce v Olomouci|foto:Blanka Mazalová, Český rozhlas

Ministerstvo financí potvrdilo, že stát do roku 2023 už zaplatil v jedenácti splátkách všem církvím finanční náhrady 23 a půl miliardy korun. Z toho římskokatolické církvi téměř 19 miliard. Vyplácené částky ovlivňuje i výše inflace.

„Vysoká míra roční inflace ovlivnila zhodnocení celkové částky finanční náhrady stanovené zákonem i výši splátky finanční náhrady až v letošním roce. A ovlivní ji i v roce 2025, poté už je podle makroekonomické predikce očekávána inflace okolo tří procent,“ zmiňuje mluvčí ministerstva financí Gabriela Krušinová.

Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi stanovil, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard korun navyšovaných o inflaci.