Stále více malých dětí neumí správně vyslovovat a srozumitelně mluvit. Může za to benevolentní výchova?

„Básnička Adam, Ája, Alice...“ Básničku odrecitoval malý Honzík. No, malý - v mateřince je největší, je mu 6 a v září má jít do školy. Stejně jako mnoho dalších dětí ale nejspíš dostane odklad - kvůli logopedickým vadám. Ty jsou pro mnoho dnešní děti podle liberecké učitelky Martiny Bábikové vlastně typické.

„Do první třídy nastupuje opravdu asi třetina dětí, nebo i víc, které mají nějakou logopedickou vadu.“

Ono se to spraví? Ano, ale ne samo!

Rodiče prý přitom logopedické vady mnohdy nevnímají jako vážný problém.

„Protože rodiče to pořád berou jako, že to dítě je malé a že se rozmluví, a že se všechno spraví. Ale ono se to nespraví samo od sebe, a když to nechají dojít až do takové fáze, že je nutná návštěva logopedické poradny, tak už je to hodně špatně.“

Kromě špatné výslovnosti obtížných souhlásek jako je ř, r, š, s, nebo l mají děti často problém s poruchami plynulosti řeči, potvrzuje liberecká klinická logopedka Jana Rossmannová.

„Objevuje se nejčastěji u dětí po třetím roce, kdy dochází k rozvoji myšlení a k tvorbě vět. Tam nastává většinou první problém – dítě začíná opakovat slabiky.“

Benevolentní výchova – příčina vady řeči?

Důvodem, proč je žvatlajících dětí hodně, je podle učitelky Martiny Bábikové často benevolence rodičů.

„Mě to připadá, jak je obecně ten trend svobodné výchovy, tak už není na děti kladen až tak velký nárok, na cokoliv, v jakékoliv oblasti.“

Rodiče často přivedou k odkladu dítě s vadou řeči, nebo s nedostatkem dalších společenských a sociálních návyků. To přitom může dětem během školní docházky uškodit, říká zástupce ředitele liberecké základní školy v Lesní ulici Tomáš Řebíček.

„Ten trend je takový, že odkladů přibývá a důvody jsou různé… Hlavní problém, který mi vnímáme, je, že ty děti se posílají často do škol nezralé a nepřipravené na výuku a to potom má bohužel docela velký dopad.“