Stále tajemní spinosauři a připomínka výročí periodické tabulky prvků

V úvodním přehledu zajímavostí se dozvíte o nejvýše položeném hnízdišti jiřiček obecných v České republice, které je na Luční boudě v Krkonoších, o objevu ostravských entomologů, studujících druhohorní hmyz v barmském jantaru a také o nových výpočtech možné velikosti pravěkého žraloka megaladona, snad až 16 metrů dlouhého; povíme si o nečekaném objevu železného meče na keltském oppidu České Lhotice a také o aktivitě bavorské společnosti Isar Aerospace, která by už příští rok chtěla posílat rakety na oběžnou dráhu kolem Země.

Spinosaurus – dinosauří záhada

Regionální stanice Českého rozhlasu|foto:Aleš Vavřík

Některé dinosaury znají jen specialisté a skuteční paleontologičtí nadšenci, řada jich je známá jaksi obecně, díky nejrůznějším publikacím a filmům; jen pár dinosauřích druhů patří k těm doslova ikonickým. Je mezi nimi pochopitelně všeobecně známý tyranosaurus a s ním i jiný dravec – ještě o něco větší spinosaurus, který se v hollywoodském akčním trháku „Jurský park 3“ právě s tyranosaurem vítězně střetne. Jenže chyba lávky – to se prostě stát nemohlo. Film byl natočen v roce 2001, a to už se nějakou dobu tušilo, že původní představy badatelů o podobě i životě spinosaurů ne zcela odpovídají skutečnosti. A pozdější objevy a nálezy to potvrdily.

Mgr. Vladimír Socha ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Radka Šubrtová, Český rozhlas

Spinosauři byli jiní, byli zvláštní – do jisté míry doslova speciální. Zkamenělé pozůstatky dinosaurů ze skupiny Spinosauridae byly mezi odborníky známé už dlouho. Vědcům však zpočátku nedocházelo, že se jedná o fosilie dinosaurů a připisovali je jiným tvorům. Hovoří Vladimír Socha, popularizátor paleontologie a zejména znalec dinosaurů, jinak pracovník Hvězdárny a planetária v Hradci Králové... Jak to bylo s prvním popsaným spinosaurem? Jeho fosilie byla na dnešní poměry kupodivu dost kompletní, i když samozřejmě ne celá, což právě vedlo k chybným představám o podobě a stylu života tohoto zajímavého dinosaura. Nový pohled na spinosaury umožnily především převratné paleontologické objevy z nedávných let.

Prvky v jednom šiku

Regionální stanice Českého rozhlasu|foto:Aleš Vavřík

Rok 2019 byl vyhlášen Mezinárodním rokem periodické tabulky prvků, a to v souvislosti se 150. výročím publikování takzvaného periodického zákona, jehož autorem byl ruský chemik Dmitrij Ivanovič Mendělejev. Na jeho základě vznikla první tabulka prvků, z níž byly odvozeny všechny další podoby této periodické tabulky – až do současnosti. Psal se rok 1869 a vědci už v té době znali kolem šedesáti prvků; Dmitrij Ivanovič Mendělejev rozhodně nebyl prvním, kdo se je snažil podle nějakého logického klíče systematicky uspořádat. Jak vypadala situace „před Mendělejevem“ shrnuje fyzik a popularizátor vědy Stanislav Daniš z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Z původní Mendělejevovy tabulky sice během let něco ubylo, něco přibylo, ale pořád je to ona – její rozšiřování bude pokračovat i nadále. I když to vůbec není jednoduché. Jak se to dělá? Každý objev nového prvku dnes vědce stojí značné úsilí, periodickou tabulkou však už dávno žádný z těchto objevů neotřásá. Jak a podle čeho jsou prvky v tabulce uspořádány a sestaveny? Nejde jen o prosté pořadí. Svůj význam má i postavení prvku v řádku nebo sloupci – a koneckonců i barva jednotlivých políček v tabulce.