Spolek pro chemickou a hutní výrobu v Ústí nad Labem letos slaví 170 let
Příběh nejstarší a nejpřetržitě fungující chemičky v Evropě, ústecké Spolchemie, nám nám představí její generální ředitel Jan Křička.
„Spolchemie je u nás v podstatě rodinnou záležitostí. Knížku o 150 letech tohoto podniku dával dohromady před 20 lety také můj otec, Jiří Křička. Já sám jsem ve Spolku pro chemickou a hutní výrobu začal pracovat v roce 1995, to v ní ještě pracoval i můj otec. Ale protože mám oba dva rodiče chemiky, tak i moje maminka začínala svou profesní kariéru právě v ústecké chemičce,“ přibližuje Jan Křička.
Jak vysvětluje, velká řada lidí totiž přišla, tak jako jeho rodiče, za socialismu do Ústí nad Labem pracovat na takzvané umístěnky.
Už před 170 lety přitom Spolek pro chemickou a hutní výrobu vyráběl v podstatě totéž, co dnes. „Ta továrna byla postavena jako zdroj surovin pro sklářský a textilní průmysl. Vyráběla tedy hydroxid sodný, sodu, chlor a chlornan – tahle výroba nám zůstala celých 170 let. I dnes říkám, že spolek je výrobcem chloru a jeho derivátů,“ shrnuje Křička.
Jedním z nich jsou i epoxidové pryskyřice. „Vyrábíme jednu ze základních surovin pro jejich výrobu, kterou pak používáme dál. To je naše konkurenční výhoda,“
Jak se Spolchemii v současnosti ekonomicky daří? Kolik lidí v současnosti zaměstnává? A jak bude slavit 170leté výročí své existence? Nejen to se dozvíte z přiloženého audiozáznamu.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
